Odtokové poměry

Žádný vodní tok protékající správním územím obce nemá stanoveno záplavové území.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Mostní profily v intravilánu obce Hlušice, které mohou mít vliv na odtokové poměry

tokmístopoloha na toku
[ř.km]
10177193 Most u č. p. 32 0,4
10177192 Most u č. p. 75 2,6

 


Místa omezující odtokové poměry na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Místa omezující odtokové poměry


Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky na území obce neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí, kdy se uvolněné ledy mohou u mostních profilů hromadit. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.


Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Soustavy rybníků přispívají neovladatelnými retenčními prostory (nad přelivy) ke snížení povodňových průtoků. Ovlivnění se projevuje u povodní menších, s větší četností výskytu (cca do Q5-Q20). Při velkých povodních je vliv většiny rybníků v povodí na průběh povodně malý. Překročí-li povodeň kapacity výpustných zařízení, rybníky se rychle naplní a stávají se nebezpečným prvkem v povodňové ochraně.

Většina rybníků v povodí je zařazena z hlediska bezpečnosti do IV. kategorie, kde technicko bezpečnostní dohled vykonává vlastník (provozovatel) vodního díla.  Pro tuto kategorii je stanovena cykličnost prohlídek 1x za 10 roků (dle § 62 vodního zákona).

Na místní vodoteči se nachází dva menší rybníky (jižně od obce Hlušice). Odtok z rybníků je západním směrem do Zabědovského potoka, který se pod Novým Bydžovem vlévá do Cidliny. Tyto rybníky jsou napájeny povrchovými vodami, sváděnými zejména z oblasti západně a jihozápadně od Hlušic. Povrchové vody jsou přiváděny koryty místních potoků. Koryta těchto potoků v současnosti začínají východně od zástavby podél severojižní asfaltové kominikace, která prochází Hlučičkami, části původních koryt jsou v současnosti zatrubeny.
Stávající stav odtoku nezasáklých povrchových vod zapříčinil v minulosti hromadění vody v prostoru západně od asflaltové kominikace. V případě přívalových srážek došlo i k zatopení několika rodinných domů, které se nacházejí v dané oblasti. Obec proto v současnosti zvažuje možnosti, jak zabránit opakování podobné události, případně alespoň omeit dopad přívalových srážek na zástavbu v obci (P-AQUA s. r. o.,2014).

Na vodních tocích protékajících územím obce se nenachází žádné významné vodní dílo I. až III. kategorie z hlediska TBD.  V katastrálním území obce se nachází několik vodních nádrží, které mohou mít vliv na odtokové poměry.  »

Kontakty na příslušné subjekty v příloze: Důležité kontakty - část Objekty na vodním toku

 Vodní díla na území obce Hlušice

Id.Id.DIBAVODNázevPovodíTokPoloha [ř.km]VlastníkProvozovatel
104020580007 104020580002 Hliňák 1-04-02 Cidlina po Bystřici - 0.000 obec Hlušice Miloslav Šafařík
ZM10_64205 104020580039 Nový rybník   nepojmenovaný (108840002200) (108840002200) 1.400 Zemědělské družstvo Hlušice Rybářství Chlumec nad Cidlinou,
104020580015 104020580038 Starý rybník 1-04-02 Cidlina po Bystřici nepojmenovaný (108840002200) (108840002200) 1.600 Zemědělské družstvo Hlušice Rybářství Chlumec nad Cidlinou,

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Vodní nádrže v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Přívalová povodeň

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Hlušice

Místo Popis ohrožení Hlavní směr
západní intravilán Hlušiček západní část intravilánu místní části Hlušičky Z
Přívalová povodeň může ohrozit západní část místní části Hlušičky, dochází k splavení bahna z polí. »

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.