Charakteristika zájmového území

Město Holice, které je zároveň obcí s rozšířenou působností patří do mikroregionu Holicko. Nachází se zhruba 15 km východně od krajského města Pardubice. Obce tohoto mikroregionu jsou ve většině případů zemědělského charakteru, i když mnohde silně působí prvky průmyslu, lesního hospodářství či rozvoje cestovního ruchu. Všechny města svazku mají dobře vybavené zázemí pro působení samosprávy a většinou se nacházejí na dobrých komunikačních spojích. Města jsou a budou spojeny nejen zájmy hospodářskými, ale i vzájemnými kontakty a spoluprací v řešení samosprávných záležitostí, v informatice, v propagaci i dalších oblastech veřejného života.

Město Holice v Čechách je přirozeným centrem východní části okresu Pardubice. Město najdeme u hlavní silnice mezi Hradcem Králové a Svitavami. Městem se vine silniční trasa z Pardubic do Rychnova nad Kněžnou. Na střed města s rozlehlým náměstím navazuje část Staré Holice, okolí návrší osidlují čtvrti Koudelka, Kamenec a Podlesí, západním směrem pokračuje Podhráz a jižně je poněkud vzdálenější Roveňsko.

Katastrální území města Holice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Území správního obvodu z geomorfologického hlediska náleží k Hercynskému systému, provincii Česká Vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Východočeská tabule. Severovýchodní část území lehce zasahuje do celku Orlická tabule, většina území pak spadá do celku Východolabská tabule. V části celku Orlická tabule následně spadá do podcelku Třebechovická tabule a okrsku Choceňská plošina. Ve Východolabské tabuli se území nachází v podcelku Pardubická kotlina a dvou okrsků Holická tabule a Kunětická kotlina

Okrsek Kunětická kotlina - se nachází zhruba mezi sídly Staré Ždánice (na severu), Stéblová (na severovýchodě), Kunětice (na východě), Přelovice (na jihozápadě) a Křičeň (na severozápadě) a nivou Labe na jihu. Určujícím prvkem Kunětické kotliny je Labe, to však mělo původně koryto v odlišném místě. Ještě během risského zalednění protékalo Labe Urbanickou brázdou, tzn. od Hradce Králové se stáčelo na západ k Chlumci nad Cidlinou, nikoliv na jih do Pardubic. Současný stav se patrně vytvořil až před 20 000 lety, tedy z geologického hlediska velmi nedávno. Nejvyšším bodem Kunětické kotliny, potažmo celé Pardubické kotliny, je Kunětická hora (307 m n. m.).

Okrsek Holická tabule - se nachází zhruba mezi sídly Vysoká nad Labem (na severozápadě), Vysoké Chvojno (na severovýchodě), Radhošť (na jihovýchodě), Dolní Roveň (na jihu), Kunětice (na západě), Rokytno (na západě) a Dříteč (na západě). Jsou zde chráněná území PR Žernov (rybníky MordýřŠmatlán a Smilek), PP Šejval a PR Přesypy u Rokytna. Nejvyšším bodem Holické tabule je Sychrova (289 m n. m.).

Podcelek Třebechovická plošina - se rozkládá zhruba mezi sídly Předměřice nad Labem (na severozápadě), Nové Město nad Metují (na severu), Kvasiny (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Nejvyšším bodem Třebechovické tabule, potažmo celé Orlické tabule, je U Rozhledny (451 m n. m.).

Digitální model reliéfu města Holice

Sklonitostní poměry na území města Holice

Struktura půdního fondu

V území města Holice jednoznačně dominuje půdní typ pelozem a jeho variety. Výjimku tvoří severovýchodní část území města, která je složena z půdního typu podzol a pseudoglej. Lokalně se vyskytují ostrůvky regozemě, především v západní části města. Podél přítoků Ředického potoku (Poběžovický p., HMZ 10172236 a bezejmenný tok s IDVT: 10172233) se nachází půdní typ fluvizem.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 965,42 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (948,53 ha). Zemědělská půda (1 488,90 ha) je tvořena trvalými travními porosty (407,97), zahradami a ovocnými sady (132,36 ha) a vinicemi (0,04 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména lesní půda (141,19 ha), ostatní plocha (207,48 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (96,24 ha). Vodní plochy se rozkládají na 31,61 ha.

Využití pozemků v městě Holice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Druh pozemku Plocha (ha) Podíl (%)
Orná půda 948,53 48,27
Vinice 0,04 0,01
Zahrada 114,23 5,81
Ovocný sad 18,13 0,93
Trvalý travní porost 407,97 20,75
Lesní půda 141,19 7,18
Vodní plocha 31,61 1,60
Zastavěná plocha a nádvoří 96,24 4,89
Ostatní plocha 207,48 10,56
Celkem 1965,42 100,00

Klimatické charakteristiky

Na území města Holice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10°C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do teplé klimatické oblasti T2.

Oblast T2 se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 – 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 – 9 °C. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T2

Charakteristika T2
Počet letních dnů 50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170
Počet mrazových dnů 100 - 110
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 18 - 19
Průměrná teplota v dubnu [°C] 8 - 9
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 9
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 400
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50
Počet zamračených dnů 120 - 140
Počet jasných dnů 40 - 50