Charakteristika zájmového území
Město Holice, které je zároveň obcí s rozšířenou působností patří do mikroregionu Holicko. Nachází se zhruba 15 km východně od krajského města Pardubice. Obce tohoto mikroregionu jsou ve většině případů zemědělského charakteru, i když mnohde silně působí prvky průmyslu, lesního hospodářství či rozvoje cestovního ruchu. Všechny města svazku mají dobře vybavené zázemí pro působení samosprávy a většinou se nacházejí na dobrých komunikačních spojích. Města jsou a budou spojeny nejen zájmy hospodářskými, ale i vzájemnými kontakty a spoluprací v řešení samosprávných záležitostí, v informatice, v propagaci i dalších oblastech veřejného života.
Město Holice v Čechách je přirozeným centrem východní části okresu Pardubice. Město najdeme u hlavní silnice mezi Hradcem Králové a Svitavami. Městem se vine silniční trasa z Pardubic do Rychnova nad Kněžnou. Na střed města s rozlehlým náměstím navazuje část Staré Holice, okolí návrší osidlují čtvrti Koudelka, Kamenec a Podlesí, západním směrem pokračuje Podhráz a jižně je poněkud vzdálenější Roveňsko.
Katastrální území města Holice
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Území správního obvodu z geomorfologického hlediska náleží k Hercynskému systému, provincii Česká Vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Východočeská tabule. Severovýchodní část území lehce zasahuje do celku Orlická tabule, většina území pak spadá do celku Východolabská tabule. V části celku Orlická tabule následně spadá do podcelku Třebechovická tabule a okrsku Choceňská plošina. Ve Východolabské tabuli se území nachází v podcelku Pardubická kotlina a dvou okrsků Holická tabule a Kunětická kotlina.
Okrsek Kunětická kotlina - se nachází zhruba mezi sídly Staré Ždánice (na severu), Stéblová (na severovýchodě), Kunětice (na východě), Přelovice (na jihozápadě) a Křičeň (na severozápadě) a nivou Labe na jihu. Určujícím prvkem Kunětické kotliny je Labe, to však mělo původně koryto v odlišném místě. Ještě během risského zalednění protékalo Labe Urbanickou brázdou, tzn. od Hradce Králové se stáčelo na západ k Chlumci nad Cidlinou, nikoliv na jih do Pardubic. Současný stav se patrně vytvořil až před 20 000 lety, tedy z geologického hlediska velmi nedávno. Nejvyšším bodem Kunětické kotliny, potažmo celé Pardubické kotliny, je Kunětická hora (307 m n. m.).
Okrsek Holická tabule - se nachází zhruba mezi sídly Vysoká nad Labem (na severozápadě), Vysoké Chvojno (na severovýchodě), Radhošť (na jihovýchodě), Dolní Roveň (na jihu), Kunětice (na západě), Rokytno (na západě) a Dříteč (na západě). Jsou zde chráněná území PR Žernov (rybníky Mordýř, Šmatlán a Smilek), PP Šejval a PR Přesypy u Rokytna. Nejvyšším bodem Holické tabule je Sychrova (289 m n. m.).
Podcelek Třebechovická plošina - se rozkládá zhruba mezi sídly Předměřice nad Labem (na severozápadě), Nové Město nad Metují (na severu), Kvasiny (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Nejvyšším bodem Třebechovické tabule, potažmo celé Orlické tabule, je U Rozhledny (451 m n. m.).
Digitální model reliéfu města Holice
Sklonitostní poměry na území města Holice
Struktura půdního fondu
V území města Holice jednoznačně dominuje půdní typ pelozem a jeho variety. Výjimku tvoří severovýchodní část území města, která je složena z půdního typu podzol a pseudoglej. Lokalně se vyskytují ostrůvky regozemě, především v západní části města. Podél přítoků Ředického potoku (Poběžovický p., HMZ 10172236 a bezejmenný tok s IDVT: 10172233) se nachází půdní typ fluvizem.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 1 965,42 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (948,53 ha). Zemědělská půda (1 488,90 ha) je tvořena trvalými travními porosty (407,97), zahradami a ovocnými sady (132,36 ha) a vinicemi (0,04 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména lesní půda (141,19 ha), ostatní plocha (207,48 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (96,24 ha). Vodní plochy se rozkládají na 31,61 ha.
Využití pozemků v městě Holice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)
Druh pozemku | Plocha (ha) | Podíl (%) |
Orná půda | 948,53 | 48,27 |
Vinice | 0,04 | 0,01 |
Zahrada | 114,23 | 5,81 |
Ovocný sad | 18,13 | 0,93 |
Trvalý travní porost | 407,97 | 20,75 |
Lesní půda | 141,19 | 7,18 |
Vodní plocha | 31,61 | 1,60 |
Zastavěná plocha a nádvoří | 96,24 | 4,89 |
Ostatní plocha | 207,48 | 10,56 |
Celkem | 1965,42 | 100,00 |
Klimatické charakteristiky
Na území města Holice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10°C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do teplé klimatické oblasti T2.
Oblast T2 se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 – 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 – 9 °C. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.
Charakteristika vybrané klimatické oblasti T2
Charakteristika | T2 |
Počet letních dnů | 50 - 60 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 |
Počet mrazových dnů | 100 - 110 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 |
Počet zamračených dnů | 120 - 140 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 |