Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Horní Čermná lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Situaci na toku Čermná velmi zlepšil vybudovaný poldr u části obce Nepomuky. Výrazně ohrožující tudíž zůstává Bájský potok. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Horní Čermná, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Historické povodně z článků novin.
06. 06. 1964: V sobotu 6. června ve 20.00 hod. se střetly nad Dolní a Horní Čermnou tři veliké bouře s průtrží mračen (dnes přívalové deště). Blesky křižovaly nebe až do 4. hodiny v noci. Z Horní Čermné a z Jiráskova kopce přišla veliká záplava vody, která neměla v obci pamětníka. V Horní Čermné spadlo 107 mm a v Dolní Čermné 91,6 mm vodních srážek. Tehdy se říkalo, že je více jako „stoleté voda“.
07. 07. 1997: Čtyři dny nepřetržitého přívalového deště způsobilo ve VČ kraji a na Moravě obrovské rozsáhlé záplavy, které nemají pamětníka. Záplav nebyla ušetřena ani Horní Čermná. Říkalo se, že to byla voda více jak „pětisetletá“. V Dolní Čermné byl zaznamenán spad přes 156 mm dešťových srážek. Z Horní Čermné přišla voda ve třech záplavových vlnách. První vlna kulminovala kolem 6.10 hod., druhá kolem 9. hod. a třetí kolem 19. hodiny. Ta byla katastrofální. Stavidla rybníka byla vytažena naplno, a přesto voda se přelévala přes hráz někde až 60 cm vysoko. Bylo zjištěno, že hráz je na dvou místech porušená. Vydrží nápor vody? Vydržela jen díky kořenům stromů na hrázi. Náměstí se ocitlo pod vodou a střed a celá dolní část obce bylo jedno obrovské jezero, vody všude v přízemí. Nastal stav ohrožení nejvyššího stupně a možnost protržení hráze. Po obci i u splavu neustále hlídkovala hlídka z dobrovolných občanů a hasičů. Naši hasiči a řada ochotných občanů pomáhali postiženým občanům zachraňovat majetek a hospodářská zvířata. Hasiči s nasazením života odstraňovali ze zábradlí mostů vytvořené bariéry z naplaveného dřeva z různých vodou odnesených a rozbitých dřevěných přístavků a palivového dřeva. Situace se stávala kritická. Než bylo přerušeno telefonní spojení v 18,30 hod., stačil zástupce starosty V. Jansa přivolat na pomoc přes okr. povodňovou komisi obojživelné vojenské transportéry pro evakuaci obyvatel. Počet evakuovaných obyvatel přivolanými vojáky byl 9 a dalším 39 osobám pomohli vojáci přesunout z přízemí do poschodí. Dále byla mobilním telefonem, který půjčil jeden ochotný občan, přivolána posila hasičských sborů z Bystřece, Výprachtic a Horní Čermné. Do záchranných prací byly zapojeny i dopravní prostředky ZEFY a vojáků ze Žamberka. Ti pomáhali, kde bylo potřeba. Informace obyvatel byla podávána místním rozhlasem. Průtok vody v potoce byl kolem 3,50 m nad normál. Voda zaplavila 1/4 pozemků v obci, 37 rodinných domků a domů provozních, kde byla voda v bytech a přízemních prostorách a samozřejmě i ve sklepech a suterénech. Dále bylo zaplaveno dalších 35 suterénů a sklepů. Celkem bylo postiženo povodní 72 domů, což bylo 20,1 % všech domů v obci. Mnohé transformátory ve vodě jiskřily, a tak je musela VČE odpojit. Vše se dělo v noci. Ráno po opadu vody bylo vidět spoušť naplavenin. Dolnočermenští a lanškrounští hasiči po celý den čerpali vodu ze zaplavených sklepů, ZEFA vyvážela zaplavené septiky a občané začali čistit svá zabahněná obydlí a zahrady. Rok trvalo, než vyschly domy, než byly odstraněny následky ohromné záplavy.
Škody na majetku obce, tj. na místních komunikacích, mostech, chodnících, kanalizaci, veřejném osvětlení a na domech a stavbách byly vyčísleny na 5 588,7 tis. Kč.