Odtokové poměry
Vodní tok Sázavka má na území města Habry oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 20,876, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabylo účinnosti od 11. 3. 2008 (č. j. KUJI 18313/2008). » Tato oblast záplavového území končí v části, kde Sázavka (Jiříkovský potok) ústí do Haberského rybníka. Dále bylo stanoveno záplavové území s aktivní zónou na Sázavce v úseku ř. km 20,876 - 33,093, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem kraje Vysočina a nabylo účinnosti od 3. 12. 2013 (č. j. KUJI 77745/2013). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Habry bylo stanoveno 5 mostních konstrukcí, které mohou omezovat odtokové poměry. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Habry
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Habry byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní. Jedná se o:
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Habry
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní metodou kritických bodů na území města Habry, část Frýdnava
Charakteristika kritických bodů na území města Habry
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 10 107 831 Habry - místní část Frýdnava, povodí Váhanky | 3,6 % |
65,4 % |
75,84 ha |
| 10 107 835 Habry - místní část Frýdnava, povodí vodního toku IDVT: 10175602 | 4,3 % |
77,7 % |
64,02 ha |
Na území města habry byly stanoveny dva kritické body:
- Kritický bod č. 10 107 831 - Habry - Frýdnava (povodí Váhanky)
- Kritický bod č. 10 107 835 - Habry - Frýdnava (povodí vodního toku 10175602)
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Habry. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Habry
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, nepatří toky ve správním území města Habry mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky.
Místa výskytu ledových jevů na území města Habry
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Habry se nachází v jihovýchodní části Haberský rybník, který spravuje ČRS (Východočeský územní svaz, MO Habry). Toto vodní dílo má zpracovaný manipulační řád. Nad Haberským rybníkem se nachází soustava menších rybničních nádrží. Dále se na území města vyskytují menší rybníčky a malé vodní nádrže. Celkem se s Haberským rybníkem jedná o 13 vodních děl. »
Haberský rybník
Haberský rybník je jedním z rybníků na Sázavce. Jedná se o rybník s obtokem, který nemá kapacitu na větší průtok a za větších vod obtok přepadá a rybník je průtočný. Hráz rybníka je zemní homogenní bez těsnícího jádra. Hráz je situačně mírně zalomená. Návodní svah je opevněn kamenem. Podél koruny hráze vede místní asfaltová komunikace. Na vlastní hrázi se nachází vzrostlé stromy.
Výpustné zařízení tvoří betonový požerák o vnitřních rozměrech 700 x 1300 mm s dvojitou dlužovou stěnou s dřevěnými dlužemi tl. 5 cm, výšky 25-30 cm. Na požeráku je osazen uzamykatelný kovový poklop. Nátok do požeráku je proveden betonovým potrubím profilu 500 cm délky 2,0 m. Odpad z požeráku je proveden betonovým potrubím profilu 500 cm délky 5,5 m. Pro kontrolu hladin na Haberském rybníku slouží vodočetná lať na přepadu se čtením po 2 cm s vyznačenou maximální hladinou a stupni povodňového nebezpečí.
Dle základní vodohospodářské mapy ČR je tento rybník součástí hydrologického povodí č. 1-09-01-104. Jedná se o povodí o celkové ploše 48,37 km2. Dle Českého hydrometeorologického ústavu (viz přílohy) je Q50 = 26,4 m3/s. Průměrný roční srážkový úhrn je 674 mm. Průměrný dlouhodobý roční průtok je 303 l/s. Objem teoretické padesátileté povodňové vody je 1,193 mil. m3. Údaje velkých vod jsou v třídě přesnosti VI. Povodňová vlna je transformována rybníkem jen nepatrně a cca zmenšení o 0,5 m3/s.
Povodňové nebezpečí na rybníku je vázáno na stav hladiny a kapacitu bezpečnostního přelivu a výpustných zařízení. Stupně povodňové aktivity jsou stanoveny odhadem, ve vztahu k dosažené hladině a předpokládané míře nebezpečí pro objekty a hráz rybníka. Vychází se přibližně z těchto předpokladů:
Dosažení jednotlivých stupňů povodňové aktivity oznamuje obsluha rybníka příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci toku, příslušným povodňovým komisím a městu Havlíčkův Brod. Výšky hladiny pro jednotlivé stupně budou vyznačeny barevně na bezpečnostním přelivu (např. na kamenné zdi). Normální hladina 463,20 cm bude vyznačena na požeráku ocelovým hřebem.
- I. stupeň – průchod vody, jež zvýší hladinu asi o 25 cm nad normál - kóta 463,45 – průtok 5,6 m3/h jednoletá voda, hražená část nevyhražena
- II. stupeň – průchod vody, jež zvýší hladinu asi o 45 cm nad normál - kóta 463,65 – průtok 13,8 m3/h pětiletá voda, hražená část nevyhražena
- III. stupeň – průchod vody, jež zvýší hladinu asi o 50 cm nad normál - kóta 463,70 – průtok 21,0 m3/h dvacetiletá voda, hražená část vyhražena
Při havarijním zvýšení hladiny vody, kdy se hladina vody blíží ke koruně hráze (muselo by dojít k ucpání nebo destrukci bezpečnostního přelivu nebo by voda musela být výrazně vyšší než Q100) a hrozí přepadání vody přes ni, se obsluha v prvé řadě pokusí vyhradit požerák a otevřít poklop požeráku a umožnit vtok vrchem. Toto je možné dělat pouze v takovém rozsahu, aby nedošlo k poškození objektů pod rybníkem. Jestli tyto manipulace nejsou možné (při průchodu velké vody půjde vyhrazovat požerák jen velmi těžko a vzhledem ke krátkému průběhu velké vody na to nebude ani dostatek času) nebo nepostačují, je možno v části boční hráze provést bagrem příkop a řízeně přepouštět vodu do potoka. K probagrování či prokopání by muselo docházet vždy v krajích hrází, kde jsou nejnižší a nehrozí jejich úplné protržení. Toto by ovšem muselo být prováděno jedině za situace, při které by hrozilo protržení hráze a tato manipulace by částečně zabránila katastrofě.
Více viz příloha Manipulační a provozní řád - Malá vodní nádrž Haberský rybník.
Tento manipulační řád je NEVEŘEJNÝ a je dostupný pouze autorizovaným uživatelům. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města
Protipovodňová opatření
Na území města Habry prozatím nejsou vybudována žádná technická ani přírodní protipovodňová opatření. Je však vypracován projekt na vybudování poldru. Poldr je navržen jako průtočný, částečně zatopený (se stálým zadržením vody) s dostatečně dimenzovaným retenčním prostorem pro transformaci povodňové vlny při stoletém průtoku. Jako bezpečnostní prvek – ochrana proti protržení hráze poldru, je navržen boční bezpečnostní přeliv v levém zavázání hráze. Dále bude provedena revitalizace lokality, která obsahuje vytvoření nového meandrujícího koryta toku a výstavbu devíti neprůtočných tůní. Funkci protipovodňových opatření pak částečně plní rovněž vodní dílo Haberský rybník na Sázavce na území města.
Protipovodňová opatření na území města Habry