Horní Benešov | Přirozená povodeň

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Horní Benešov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Horní Benešov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

Stoletá voda 6. 7. 1969
"Bylo to v onu romantickou neděli, dne 6. 7. 1969, kdy v poledních hodinách, po mnoha přeháňkách, se obloha zatáhla tak, že nebylo vidět na 30 kroků. Pak to začalo. Stěny vody se řítily z oblak. Největší množství spadlo na les nad Luhami. V několika okamžicích, malý, dosud poklidný potok Čižina, se změnil v dravce a rval vše, co stálo v cestě. První nápor vody odnesla budova ZCU - Kolářských dílen. Ochranná hráz zmizela, s ní množství kvalitního užitkového dřeva. Byla otázka, zda vydrží štít budovy nebo se ponoří do kalného živlu. Nakonec vydržel. Voda se hnala dále a odnesla celou příjezdovou cestu k domu Petra Budíka a zdálo se, že i celý domek zmizí. Rozlila se po celé šíři Luhů a shora se silnice vypadal potok jako obrovská řeka. Sebrala betonový mostek u požární zbrojnice, vyvrátila vrata vodní nádrže u "Braneckých" a hledala další prostor. Mizely mostky, lávky, ploty i králíkárny a slepice a ostatní zvířectvo. Málem připravila o život Gabriela Kocůra, který se snažil otevřít vrata nádrže a valila se nezadržitelně na Lichnov. Přispěchali požárníci i chlapi z lesní správy, ale co je lidské snažení proti půl metru vody na silnici, která jede takovou rychlostí. Státní silnice II. třídy Krnov - Horní Benešov tála pod přívalem živlu jako jarní sníh a nakonec byla dva metry široká cestička. Lidských obětí naštěstí nebylo. Jak příval začal, tak také skončil, náhle. Naštěstí, a hlavní nápor opadl a mohly se dělat zákroky. Celková škoda byla odhadnuta částkou 2,5 mil KČs. Stará paní Stodůlková, která v té době dožívala 80 let prohlásila, že něco podobného za celý svůj život nepamatuje."

Významnou okolností posledních desetiletí byl v povodí Čižiny výskyt přívalové povodně z 13. května 1996. Ten den v podvečer na rozvodnici povodí Čižiny a výše situovaného úseku horní Opavy vypadla během několika hodin extrémní srážka o velikosti 110 mm (v jejím centru), což po překročení kapacity koryta způsobilo devastaci zastavěného údolí zejména v Lichnově, ale i v Horním Benešově a v Brumovicích - Pustém Mlýně. Nedostatečná průtočnost křižujících mostů přes tok a návazných silničních těles vedla za vzrůstající povodně k jejich zatarasení a k protržení tak vzniklých bariér, což pak vedlo k vytváření malých průlomových vln, které se ničivě projevily níže po toku. (Zdroj: Povodí Odry, státní podnik)

Povodeň na Sitině v květnu 1996 na území města Horní Benešov

Povodeň v květnu 1996 na území města Horní Benešov

Na přelomu března a dubna 2006 zasáhla celé území ČR povodeň, způsobená rychlým táním mocné sněhové pokrývky za příspěvku dešťových srážek. Přestože povodeň byla nejmírnější pro povodí Odry, tak způsobila ve městě nemalé škody.

Povodeň na území města Horní Benešov z přelomu března a dubna roku 2006