Charakteristika zájmového území
Město Frýdlant leží v západní části Frýdlantského výběžku v Libereckém kraji. Je typickým podhorským městem, které sousedí s CHKO Jizerské hory a je zároveň i ORP. K 1. 1. 2020 bylo ve městě evidováno 7 364 obyvatel.
Pro reliéf jsou charakteristické horské hřbety Jizerských hor, které lemují zájmové území z jižní strany. Město Frýdlant se nachází v nivě vodního toku Smědá a jejích přítoků, jejichž zaříznutá údolí jsou dalším charakteristickým rysem zdejšího reliéfu. Vyjma Smědé se na jeho podobě podílí např. i Řasnice v severní části. Nejvyšším bodem území je vrch Špičák (724 m n. m.) nacházející se v jeho jižní části na hranici s k. ú. Oldřichov v Hájích, naopak nejníže položeným je místo, kde zájmové území opouští vodní tok Smědá na severozápadě (251 m n. m.).
Oblast je hustě protkána vodními toky různých řádů. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Nejvýznamnějším vodním tokem je Smědá odvodňující severní část pohoří a ústící do Lužické Nisy (významný přítok Odry, která ústí do Baltského moře), ta odvádí vodu ze západní a jihozápadní části Jizerských hor.
Katastrální území města Frýdlant
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká Vysočina, soustavy Krkonošsko-jesenické a podsoustavy Krkonošské. Převážná většina území k. ú. Frýdlant spadá do celku Frýdlantská pahorkatina. Pouze malá okrajová část na jihu spadá již do celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsků Albrechtická vrchovina a Oldřichovská vrchovina.
Struktura půdního fondu
Téměř celé území je tvořené sedimentárními horninami, zejména jíly, varvami, kamenitými až hlinito-kamenitými sedimenty s ostrůvkovitým výskytem metagranitů, nefelinitů, analcimitů, bazanitů, ortorul, granitů a granodioritů. Převažujícími půdními typy jsou kambizemě s rankery a litozeměmi, pseudogleje s oglejenými kambizeměmi a luvizemě, v jižní části k. ú. lze narazit i na kyselé kambizemě.
Využití pozemků ve městě Frýdlant (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)
Druh pozemku |
Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 553,6 ha | 17,5 % |
Zahrady | 123,0 ha | 3,9 % |
Ovocné sady | 0,3 ha | 0,0 % |
Trvalé travní porosty | 1 176,6 ha | 37,2 % |
Lesní půda | 911,7 ha | 28,8 % |
Zastavěné plochy | 82,4 ha | 2,6 % |
Vodní plochy | 36,2 ha | 1,1 % |
Ostatní plochy | 276,7 ha | 8,8 % |
Celková výměra k. ú. | 3 160,5 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Díky srážkovému stínu Jizerských hor je oblast velmi bohatá na srážky (cca 800 - 1 700 mm/rok).
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do mírně teplých podoblastí MT2, MT7 a MT9.
Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT2, MT7 a MT9
Charakteristika | MT2 | MT7 | MT9 |
Počet letních dnů | 20 - 30 | 30 - 40 | 40 - 50 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 110 - 130 | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 - (-4) | -2 - (-3) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 16 - 17 | 17 - 18 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 6 - 7 | 6 - 7 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 | 7 - 8 | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 130 | 100 - 120 | 100 - 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 450 - 500 | 400 - 450 | 400 - 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 250 - 300 | 250 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 80 - 100 | 60 - 80 | 60 - 80 |
Počet zamračených dnů | 150 - 160 | 120 - 150 | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |