Frýdlant nad Ostravicí

Odtokové poměry

Vodní tok Ostravice má na území města Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 12,040 - 45,600, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 10. 2. 2009 (č.j. MSK 206756/2008). »

Vodní tok Čeladenka má na území města Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,324, které bylo vyhlášené Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí a nabývá platnosti od 20. 5. 2015 (č.j. MUFO 2836/2015). »

Vodní tok Frýdlantská Ondřejnice má na území města Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 4,919, které bylo vyhlášené Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí a nabývá platnosti od 28. 11. 2008 (č.j. MHaŽP/2472/08/Pk/231.2). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Ostravice, Čeladenky a Frýdlantské Ondřejnice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Frýdlant nad Ostravicí se nachází několik míst omezující odtokové poměry. Jde především o propustky a mosty či lávky. Vlivem vydatných dešťů může docházet k jejich zanesení splaveným materiálem a ucpání. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně.

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Frýdlant nad Ostravicí bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• Křížení vodních toků Hutný p. a náhon Tichá voda, I. větev »
• Most přes vodní tok Bahno, ul. Okružní »
• Nekapacitní propustky u areálu Beskyd (Uhliský p.) »

Území města je náchylné ke svahovým sesuvům. Ty mohou hrozit zejména v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Frýdlant nad Ostravicí

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Frýdlant nad Ostravicí a v jeho okolí bylo stanoveno 12 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní (metodou kritických bodů). Přímo na území města se nachází 5 z těchto bodů. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Frýdlant nad Ostravicí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Frýdlant nad Ostravicí metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Frýdlant nad Ostravicí

Na území města Frýdlant nad Ostravicí bylo stanoveno pět kritických bodů:

• Kritický bod 20 106 023 - Sibudov, Nová Ves
• Kritický bod 20 107 916 - Uhliský potok, Havlíčkova
• Kritický bod 20 106 026 - Uhliský potok, Žižkova
• Kritický bod 20 106 046 - Bílý potok, Nová Ves
• Kritický bod 20 108 189 - Bílý potok, chaty

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Frýdlant nad Ostravicí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Frýdlant nad Ostravicí

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Frýdlant nad Ostravicí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Frýdlant nad Ostravicí

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Frýdlant nad Ostravicí se nachází 6 vodních nádrží, některé z nich mohou ovlivnit průběh povodně.  Jedná se o menší vodní nádrže na vodních tocích, dále koupaliště a nádrž v průmyslovém areálu. Na území města se také nachází 3 jezy. Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní dílo Šance, nacházející se výše na vodním toku Ostravice: »

• Vodní dílo Šance se nachází na území obce Staré Hamry výše na vodním toku Ostravice. Provozovatelem vodního díla je Povodí Odry, státní podnik. Účelem vodního díla dnes je zejména zásobování obyvatelstva pitnou vodou a ochrana před povodněmi, dále pak nadlepšování průtoků v řece Ostravici, kompenzační nadlepšování pro průmysl a energetické využití průtoků vypouštěných do toku pod hrází. K ochraně jakosti a zdravotní nezávadnosti vody byla stanovena v povodí nádrže pásma hygienické ochrany. Sypaná kamenitá hráz (ve své době nejvyšší v republice) se šikmým těsnicím jílovým jádrem má celkový objem 1 340 000 m³. Podloží hráze je utěsněno jednořadou injekční clonou do hloubky až 70 m. Vodní dílo představuje významnou protipovodňovou ochranu města vzhledem ke schopnosti transformace povodňových vln. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Frýdlant nad Ostravicí

 Vodní díla