Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Dolany lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. Během těchto událostí dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dolany, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii byla obec Dolany nejvýznamněji zasažena povodněmi v letech 2002, 2012 a 2016.
V srpnu roku 2002 patřil bývalý okres Klatovy k nejvíce postiženým oblastem v Plzeňském kraji. Obec Dolany v tomto roce zasáhly přívalové deště, které způsobily zvýšení hladiny vodního toku Poleňka, a došlo tak k zaplavení níže položených částí katastru. Jednalo se o části obce Balkovy, Řakom, Svrčovec, Dolany, Malechov a Výrov. V části obce Dolany tok Poleňka vytopil řadu rodinných domů, nejvíce postiženy byly oblasti „Ovčín“ a „Zápotočí“, kde došlo ke stržení horní lávky přes vodní tok a vytvoření bariéry v místě ústí Poleňky do Úhlavy. V místní části Balkovy byly povodní zničeny obecní komunikace a došlo k ucpání kanalizace. Při stále se zvyšující hladině Úhlavy došlo také k zaplavení komunikace i v Malechově. Mezi velmi postižené části obce se zařadil Svrčovec, kde došlo k zaplavení rodinných domů a u mnoha z nich i k narušení statiky.
Podrobnější informace o vývoji povodňové situace v roce 2002 naleznete například na adrese: http://www.dolany.jz.cz/zaplavy/zaplavy.htm
Rozliv Úhlavy ve Svrčovci a Dolanech v roce 2002
Rozliv Úhlavy v Malechově v roce 2002
Rozliv Úhlavy u Trštejnského mlýna v roce 2002
V roce 2012 obec opět postihly bleskové povodně, které již ale nezpůsobily takové škody na majetku jako v roce 2002, znovu ale byly nejvíce poškozeny místní komunikace, zemědělská půda a obytné domy. Během záplavové vlny byla z velké části zaplavena místní část Svrčovec.
Přívalové povodně v roce 2012 v Dolanech
Přívalové povodně v roce 2012 v Dolanech - zanesení vodního toku splaveninami z polí
V noci z 25. na 26. 6. 2016 nastala přívalová povodeň na toku Poleňka. Kulminace přišla v noci mezi 22.-24. hodinou. Kulminační stav v hlásném profilu C Dolany, koupaliště (Poleňka) dosáhl hodnoty cca 340 cm, což odpovídá průtoku okolo teoretického Q100.
Dle svědků nastoupala voda korytem během cca 20 minut a rozlila se do okolí toku. Hlavní příčinou byly prudké deště v horní části povodí a na dlouhých svazích orné půdy nad obcí, odkud povrchovým splachem proudila dešťová voda spolu s plaveninami z polí do intravilánu obce a toku Poleňka.
Nejvíce byla zasažená část Dolany podél toku Poleňka. Několik domů bylo zaplaveno vodou z potoka i přívalovými vodami z okolních svahů. Největší škody byly zaznamenány na automobilech a vybavení domácnosti. V zátočinách toku byly silně erodovány břehy (zejména u bytovek) a byla narušena i mostovka u č. p. 46.
Přívalové povodně ve stejném období byly zaznamenány na většině Klatovska a Domažlicka a způsobily významné povodňové škody na majetku a na korytech a březích vodních toků.
Povodeň 2016 - zachycené spláví u mostku v Balkovech
Povodeň 2016 - narušené koryto v Dolanech u bytovek
Povodeň 2016 - narušené koryto v Dolanech u bytovek a viditelná úroveň kulminace vodního stavu dle zachyceného spláví na plotě
Povodeň 2016 - most v Dolanech u č. p. 46 - narušená levá strana mostovky (z pohledu fotografie) a v pozadí patrné dlouhé svahy orné půdy, odkud přichází přívalová povodeň z lokalit Pod Bělčem a U hřbitova
Povodeň 2016 - erodované koryto u koupaliště (s patrnou levobřežní štěrkovou lavicí)
Povodeň 2016 - patrná úroveň kulminace hladiny na ponechaném spláví v Dolanech na dolní části toku Poleňky u č. p. 26 - cca 80 cm nad hranou koryta
Povodeň 2016 - patrná úroveň kulminace hladiny na zaplaveném domě č. p. 45
Povodeň 2016 - patrná úroveň kulminace hladiny na zaplaveném domě č. p. 65