Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Dolní Řasnice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u vodního toku Řasnice. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dolní Řasnice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Oblast obce Dolní Řasnice již byla několikrát zasažena povodněmi. Z nedávné minulosti lze zmínit povodně v červnu 2010 a bleskovou povodeň v roce 2013.
V časných ranních hodinách 7. 8. 2010 byly zaznamenány první projevy přívalového deště - proudy vody po silnicích, loukách a v nepojmenovaných přítocích. Tímto deštěm se zvedla hladina Řasnice. Povodeň nebyla způsobená náhlou přívalovou vlnou, ale postupným zvyšováním hladiny říčky, protékající obcemi. Obcí se voda prohnala velmi rychle. Od ohlášení prvního povodňového stupně do návratu vody do původního řečiště uběhlo pouhých 12 hodin. Během povodně nedošlo k výpadku elektrické energie, nedošlo k žádným úmrtím, ani výrazným škodám na soukromém ani obecním majetku. V obci Dolní Řasnice začala povodeň před 10:00 hodinou ranní. Přibližně v 10:40 hod. byl vyhlášen 2. SPA a následně byla povolána jednotka SDH Dolní Řasnice. V čase 11:15 hod. byl vyhlášen starostou Dolních Řasnic 3. SPA. Voda stékající z vrchu Řasný na severu a z vrchu Písečník na jihu obce dále navyšovala hladinu Řasnického potoka. V důsledku navyšování hladiny došlo k zalití částí silnic a také k přelití některých mostů a lávek. Záplavová vlna poškodila menší části komunikací a několik mostů. Tato poškození však nezpůsobila dlouhodobou nefunkčnost. Po délce toku potoka Řasnice na katastrálním území obce Dolní Řasnice byla nejvyšší hladina toku zaznamenána mezi 14:00 hod. a 15:30 hod. Široký rozliv Řasnického potoka mohl být způsoben četným meandrováním potoka na území obce. Při povodni v obci Dolní Řasnice zasahoval především místní sbor dobrovolných hasičů SDH Dolní Řasnice, starosta a další spoluobčané v zasažené oblasti.
Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z jarního tání a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast Saska, Bavorska, Čech a Rakouska severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h. Dne 28. května 2013 vydal Český hydrometeorologický ústav vážné varování před hrozbou bouřek s lijáky a krupobitím pro období 29. – 30. května, varování před vznikem povodní přišlo následující den a to zejména pro povodí Lužické Nisy, na přítocích Berounky a horního Labe. Samotná povodeň probíhala ve třech navazujících vlnách. Frýdlantsko zasáhla třetí vlna v období od 24. června do 27. června 2013. Frýdlant vyhlásil 1. stupeň povodňové aktivity v neděli večer při 130cm na řece Smědé. V pondělí dosáhla Řasnice průtoku 19 m³/s a zatopila několik části v obci Dolní Řasnice.
Úhrn srážek od 29. 5. do 3. 6. 2013 na území České republiky
