Dlouhoňovice

Charakteristika zájmového území

Obec Dlouhoňovice se nachází v Pardubickém kraji ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Žamberk. K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 836 obyvatel. Velikost zájmového území obce činí 390 ha.

Území obce leží v těsném sousedství města Žamberk, se kterým na severovýchodě sdílí hranici. Intravilán Dlouhoňovic je lokalizován podél Dlouhoňovického potoka a jeho převážná část se nachází v severovýchodní části území obce. Objekty v blízkosti Dlouhoňovického potoka mají převážně obytný charakter. U hranice s městem Žamberk v blízkosti železniční trati jsou pak umístěny průmyslové objekty a sklady.

Terén zájmového území je členitější ve své západní části, kde se nachází i vrchol s nejvyšší nadmořskou výškou, a to 510,4 m. Nejnižší nadmořská výška je v místě, kde Dlouhoňovický potok opouští území obce (cca 400 m). Střední nadmořská výška intravilánu se pohybuje okolo 415 m.

Katastrální území obce Dlouhoňovice

Struktura půdního fondu

Co se týče využití území, největší plochu zaujímají lesní plochy (42,1 %) a trvalé travní porosty (34,9 %). Dále hraje významnou roli zastoupení ostatních ploch (9,5 %), zahrad (5,1 %) či orné půdy (4,4 %). Zanedbatelné procento katastrálního území pak zaujímají zastavěné plochy (2,3 %) a vodní plochy (1,5 %).

Využití pozemků v obci Dlouhoňovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží obec Dlouhoňovice do provincie Česká vysočina, Krkonošsko jesenické soustavy, podsoustavy Orlická oblast, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberská pahorkatina. Na území obce se střetávají tři okrsky, od západu zasahuje Litický hřbet, z jihu Dobroučská pahorkatina a od východu Letohradská brázda.

Dobroučská pahorkatina se nachází na permských pískovcích, arkózách, slepencích, brekciích a prachovcích spolu s pískovci, slínovci, prachovci a spongility cenomanu, spodního, středního a svrchního turonu. Denudovaný povrch pahorkatiny je silně erozně rozčleněn, a to zejména v oblasti odkrytého jádra litické antiklinály. Vyskytují se zde i strukturní hřbety, suky a odlehlíky.

Litický hřbet je tvořen plochou vrchovinou. Nachází se převážně na slepencích, pískovcích, slínovcích a spongilitech cenomanu, spodního a středního turonu. Jedná se o silně rozčleněný erozně denudační reliéf.

Letohradská brázda se nachází na vápnitých jílovcích, slínovcích a prachovcích s lokalitami neogenních štěrků a písků. Nacházejí se zde pleistocénní říční terasy a zbytky neogenních říčních sedimentů, které vyznačují někdejší směr odvodňování k JV od zálivu miocénního moře.

Přibližně tři čtvrtě plochy území je tvořeno půdním typem kambizemě vyskytujícím se na substrátu svahovin sedimentárních hornin. Na západě území převažují kambizemě kyselé, na východě pak kambizemě modální. Ze severozápadu pak na území obce zasahuje jednak pelický pseudoglej s výskytem na hlubokých heterogenních svahovinách a jednak kambická pararendzina s výskytem na svahovinách karbonátovách hornin.

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá převážná část území obce do mírně teplé podoblasti MT4, na severozápadě se vyskytuje mírně teplá podoblast MT3 a do jihovýchodní části zasahuje mírně teplá podoblast MT7.

Charakteristika mírně teplé podoblasti MT3, MT4 a MT7

Na území obce Dlouhoňovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 701 - 800 mm.