Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse Dolní Čermná lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, kromě zimní povodně způsobené ledovými jevy. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, zejména však tok Čermná. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí městyse ohrožována splachy z polí a luk nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Dolní Čermná, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
4 až 15. 09. 1995: Silné deště, spadlo 95,6 mm srážek, se rozlily na silnici nad rybníkem. Pod rybníkem se rozlil potok a ten zaplavil v některých nižších místech místní komunikaci Starou cestu na rozcestí u Trejtanrových a Dětákových a u Řehákových. Do několika sklepů domků vnikla voda. Škody nebyly hlášeny.
07. 07. 1997: Čtyři dny nepřetržitého přívalového deště způsobilo ve VČ kraji a na Moravě obrovské rozsáhlé záplavy, které nemají pamětníka. Záplav nebyla ušetřena ani Dolní Čermná. Říkalo se, že to byla voda více jak „pětisetletá“. V Dolní Čermné byl zaznamenán spad přes 156 mm dešťových srážek. Z Horní Čermné přišla voda ve třech záplavových vlnách. První vlna kulminovala kolem 6.10 hod., druhá kolem 9. hod. a třetí kolem 19. hodiny. Ta byla katastrofální. Stavidla rybníka byla vytažena naplno, a přesto se voda přelévala přes hráz někde až 60 cm vysoko. Bylo zjištěno, že hráz je na dvou místech porušená. Vydrží nápor vody? Vydržela jen díky kořenům stromů na hrázi. Náměstí se ocitlo pod vodou, střed a celá dolní část městyse bylo jedno obrovské jezero, vody všude v přízemí. Nastal stav ohrožení nejvyššího stupně a možnost protržení hráze. Po městysu i u splavu neustále hlídkovala hlídka z dobrovolných občanů a hasičů. Naši hasiči a řada ochotných občanů pomáhali postiženým občanům zachraňovat majetek a hospodářská zvířata. Hasiči s nasazením života odstraňovali ze zábradlí mostů vytvořené bariéry z naplaveného dřeva z různých vodou odnesených a rozbitých dřevěných přístavků a palivového dřeva. Situace se stávala kritická. Než bylo přerušeno telefonní spojení v 18,30 hod., stačil zástupce starosty V. Jansa přivolat na pomoc přes okr. povodňovou komisi obojživelné vojenské transportéry pro evakuaci obyvatel. Počet evakuovaných obyvatel přivolanými vojáky bylo 9 a dalším 39 osobám pomohli vojáci přesunout z přízemí do poschodí. Dále byla mobilním telefonem, který půjčil jeden ochotný občan, přivolána posila hasičských sborů z Bystřece, Výprachtic a Horní Čermné. Do záchranných prací byly zapojeny i dopravní prostředky ZEFY a vojáků ze Žamberka. Ti pomáhali, kde bylo potřeba. Informace obyvatelům byla podávána místním rozhlasem. Průtok vody v potoce byl kolem 3,50 m nad normál. Voda zaplavila 1/4 pozemků v městysu, 37 rodinných domků a domů provozních, kde byla voda v bytech a přízemních prostorách a samozřejmě i ve sklepech a suterénech. Dále bylo zaplaveno dalších 35 suterénů a sklepů. Celkem bylo postiženo povodní 72 domů, což bylo 20,1 % všech domů v městysu. Mnohé transformátory ve vodě jiskřily a tak je musela VČE odpojit. Vše se dělo v noci. Ráno po opadu vody bylo vidět spoušť naplavenin. Dolnočermenští a lanškrounští hasiči po celý den čerpaly vody ze zaplavených sklepů, ZEFA vyvážela zaplavené septiky a občané začali čistit svá zabahněná obydlí a zahrady. Rok trvalo, než vyschly domy, než byly odstraněny následky ohromné záplavy. Škody na majetku byly vyčísleny na 5 588 700 Kč.
V březnu 1999 způsobilo prudké jarní tání vysoké sněhové pokrývky rychlé naplnění rybníka vodou. Musela být vytažena všechna stavidla splavu. Zvýšený průtok vody v potoce způsobil vylití ze břehů a zaplavení některých částí Staré cesty. Voda vnikla i do 4 sklepů v domcích.
05. 09. 2002: Kolem 17. hod. se přihnala na Dolní Čermnou vichřice s bouří, která přihnala prudké, 3 hodiny trvající, přívalové deště. Spadlo 87,5 mm srážek. Po dlouhotrvajícím suchu nestačila ztvrdlá půda déšť vsáknout. Tím se množství vody přivalilo ze severních svahů a jižních strání na obec. Záplavu tentokrát nezpůsobil potok, ale povrchní přívalové vody. Byly zaplaveny 4 domky, včetně Hasičského domu a 29 sklepů a suterénů. Škoda na místních komunikacích činila 700,- tis Kč a na soukromých 220,- tis. Kč. Silně byly poškozeny vodou Verměřovice.