Dubenec

Charakteristika zájmového území

Obec Dubenec se nachází v okrese Trutnov v Královehradeckém kraji. Přísluší pod obec s rozšířenou působnosti Dvůr Králové nad Labem (cca 7 km). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1343. K 1.1.2015 bylo v obci evidováno 678 obyvatel. V obci se nachází ZŠ, MŠ, Česká pošta.

Využití pozemků v obci Dubenec

Obec Dubenec na leteckém snímku

Geomorfologické členění:  
Systém: Hercynský  
Provincie: Česká vysočina   
Subrovincie: Česká Tabule  
Oblast: Severočeská tabule
Celek: Jičínská pahorkatina
Podcelek: Bělohradská pahorkatina

Středem obce Dubenec protéká Hustířanský potok (Hustířanka), do kterého se vlévají dva levobřežní potoky Končinský potok (Končinský odpad) a potok od Hvězdy a pravobřežný Jedlinský potok.

Hustířanka – Potok začíná jako nevýrazné lesní koryto. Na hranici lesa je potok zatrubněn. V navazujícím úseku je koryto upraveno – napřímeno a opevněno žlabovkami. Do toku jsou vyvedeny meliorace (odvodnění) z okolních zemědělských pozemků. Téměř v celé délce úseku probíhají samovolné renaturační procesy a opevnění je destruováno či dochází k překládání koryta mimo upravenou trasu, žlabovky jsou často skryté pod nánosem sedimentu nebo vytržené a přemístěné. Koryto je místy nadměrně zahloubené. Celý úsek trpí vysycháním.

Následný lesní úsek je charakteristický čistě přírodní geomorfologií koryta a nivy. Vysychání se z výše položeného úseku přenáší i do horní části tohoto úseku. V horní části je koryto celkově více eutrofizované a zarostlé nitrofilní květenou. V úseku nalezneme meandry, tůně, obnažené skalní dno se stupni v kaskádách. Nad potokem jsou ve svazích strže v trasách vody stékající z výše položených zemědělských pozemků.

V Dubenci Hustířanka svým charakterem navazuje na Dubenecký potok. Celý úsek až po zemědělský areál, kde potok podtéká silnici, je kombinován z úseků se zemním korytem, přírodě blízce upravených úseků v rámci protipovodňové ochrany, z kamenné rovnaniny, kamenné zídky apod. Stromový vegetační doprovod je spíše sporadický, v březích převažuje travní drn. Jednotlivé úseky jsou směrově upravené a vesměs prizmatické s lichoběžníkovým průtočným profilem. Následující úsek až po soutok s Libotovkým potokem představuje až na pomístně odchylnou úpravu zemní, po úsecích prizmatické a napřímené či směrově výrazně upravené lichoběžníkové koryto bez dřevinného vegetačního doprovodu, s břehy opevněnými převážně travním drnem. V patách břehů se pomístně vyskytuje dosluhující srubové opevnění. Fluviální dynamika se projevuje v úsecích bez opevnění v podobě břehových nátrží. Potoční niva je zcela ruderalizovaná.

Za soutokem s Libotovským potokem protéká Hustířanka nejdříve napřímeným korytem, následně meandrujícím zemním korytem a po přimknutí k silnici částečně směrově upraveným, vlnícím se korytem s bujným vegetačním doprovodem a stabilizací dna a pat svahů kamenem, ve kterém je patrná boční eroze v konkávách a jiné projevy fluviální dynamiky včetně střídání tůní a mělčích úseků. Koryto je zde poměrně značně zahloubené, před soutokem s Vilantickým potokem získává zcela přírodní podobu. V korytě je pomístně akumulováno značné množství sedimentu z okolních zemědělských pozemků (Mikroregion Hustířanka, protipovodňová opatření – studie, 5.2013).

Libotovský potok – Upravenost horního úseku je velice proměnlivá. Ihned pod nejvýše položeným rybníkem je koryto v délce cca 220 m zatrubněno. V navazujícím úseku lze předpokládat historickou úpravu v podobě napřímení bez užití opevnění. Koryto se zde totiž vyvíjí a to zejména v podobě zahlubování a oslabování stability břehů. Vyloučit nelze ani antropogenní navyšování nivy, neboť výška břehů je na krátké vzdálenosti velice proměnlivá. Celá niva je ruderalizovaná. Vodní tok je přerušen několika rybníky. Vegetační doprovod je u otevřeného koryta až na krátké úseky poměrně kvalitní.

V místě soutoku s Hřibojedským potokem a bezprostředně pod ním je koryto v hluboké strži na úrovni skalního podloží, zarostlé. Po cca 100 m je koryto již mělké, skalní podloží však zůstává obnažené, koryto je velmi silně zarostlé (převážně olše, ale i javory, lípy, jasany). Pro celý úsek v Malých Hřibojedech a Hvězdě je charakteristické zachování morfologie koryta i přes pomístní úpravy v přirozeném či přírodě blízkém stavu. Pod Hvězdou je koryto přírodní, štěrkovitokamenité, vlnící se až meandrující, s charakteristicky se vyvíjející nivou s porostem olše lepkavé. Za mostkem v místě, kde se potok stáčí k Dubenci, začíná úprava spočívající v napřímení, koryto je zahloubené a jsou do něj vyvedeny odvodňovací systémy z okolních zemědělských pozemků. Koryto lze dále charakterizovat jako zemní, biotechniky stabilizované s nepřerušeným doprovodem olší, které zasahují do břehů. Místy se objevují břehové nátrže. Niva potoka je ve většině úseků silně ruderalizovaná.

Poslední hodnocený úsek se nachází v blízkosti Hustířan. Pod komunikací II. třídy č. 285 se nachází upravený a napřímený úsek, který je vlivem dřevinné vegetace v březích již částečně renaturován (zejména iniciální změny v charakteru proudění, pomístní nátrže, drobné akumulační tvary), místy je však nadměrně zahlouben. Hustířanka se po necelých 200 m přimyká k patě svahu na hranici lesa a louky a až do Hustířan teče v napřímeném a pomístně se nadměrně zahlubujícím se zemním korytě. V březích se objevují četné rozsáhlé nátrže. V Hustířanech je koryto upravené se zbytky opevnění ve dně. Za Hustířany je koryto stále upravené s dominujícími olšemi ve vegetačním doprovodu. Kde olše scházejí, tam se vyskytují nátrže. Koryto je v tomto úseku částečně renaturované. Tok se po několika stech metrech dostává do obory, kde je zemní koryto historicky upravené a napřímené. Zvěř sešlapávající břehy a vegetaci na nich způsobuje, že břehy extrémně erodují a dno se zařezává hluboko do jílové vrstvy. Samovolná renaturace je tak usměrněna nežádoucím směrem, fluviální dynamika se v tomto jílovém přehloubeném korytě uplatňuje jen velmi omezeně. Tento charakter má koryto v převážné části obory, která končí až v místě soutoku s Litíčským potokem (Mikroregion Hustířanka, protipovodňová opatření – studie, 5.2013).

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území obce Dubenec a do mírně teplé klimatické oblasti MT11.

Charakteristika chladné podoblasti CH6 a CH7