Císařov

Odtokové poměry

Vodní tok Morava má oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 276,540 - 296,255, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 29. 6. 2010 (č. j. KÚOK 69557/2010). Tok Bečva má oficiálně stanovené záplavové území mezi ř. km 0,000 – 53,96 (od soutoku s Moravou po hranici Zlínského kraje), které bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 5. 9. 2011 (č. j. KÚOK 93802/2011).» Na základě povodně z července roku 1997 byla vymezena oblast s nízkou pravděpodobností výskytu povodně na území obce.» Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky na území obce neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na správním území obce se nachází několik malých rybníků, které mohou přispět ke zhoršení odtoku vody z území. » Na řece Moravě se nachází několik jezů, které jsou ve správě provozu Přerov: Jez Tážaly (ř. km 226,330); Jez Bolelouc (ř. km 221,040). Na Bečvě provozu Přerov podléhá: Jez Osek (ř. km 24,66); Jez Troubky, Tovačov (ř. km 1,820); Stupeň Osek, Lipník nad Bečvou (ř. km 24,200) a Jez Přerov (ř. km 11,440).

Seznam vodních nádrží na území obce

 Vodní nádrže

Protipovodňová opatření

Na území obce Brodek u Přerova v místní části Luková u Přerova byl vybudován protipovodňový val v délce 10 m, výška 1 m. Vlastníkem pozemku je obec Císařov (parcela č. 139/27). Val má chránit obec před vyššími vodními stavy na soutoku Bečvy a Moravy »