Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse Chroustovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Jako nejpravděpodobnější příčinu povodní se jeví povodně vzniklé především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Chroustovice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

 

Historické povodně

1928

  • V květnu se rozvodnila zdejší řeka tak, že luka nad Chroustovicemi a pole pod nimi byla zatopena. Voda stoupala tak rychle, že lidé, kteří přišli pohodlně n mši, se potom již domů nemohli dostat jinak, než po lodičce po zatopné silnicici u Lidických.

1947

  • Letošní zima byla krutá, hodně sněhu, který při březnovém tání způsobil mnoho škod povodněni, aniž voda vnikla pro zamrzlou půdu do země.

1977

  • V noci se dne 8. na 9. července 1997 byla zaznamenána kulminace povodňové vlny na Novohradce v Uhřeticích při průtoku 45 m3.s-1 na úrovni Q2–Q5. Zápis z kroniky uvádí: "Stoletá voda. 8. - 9. července první vlna. Závodí zaplaveno. Voda sahá až k Tycovým na Nábřeží. 18.-25. 7. druhá vlna, už ne takové intenzity. hasiči drží pohotovost ve dne i v noci."
  • Dále postihla městys Chroustovice povodeň z dlouhotrvajících přívalových srážek v letech 2010 (kulminační vodní stav na stanici Luže 236 cm) a 2013 (kulminační vodní stav na stanici Luže 255 cm), tak i jarní povodeň způsobená rychlým táním sněhové pokrývky, zvláště v roce 2009 (kulminační vodní stav na stanici Luže 158 cm).