Odtokové poměry
Vodní tok Divoká Orlice má na území obce Čestice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 po hranici s Pardubickým krajem, tj. cca po ř. km 31,00, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královehradeckého kraje a nabylo účinnosti 3. 5. 2010 (č. j. 7862/ZP/2010). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Divoké Orlice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Vybřežení Divoké Orlice je způsobeno srážkovou činností v Orlických horách a povodňovou vlnou postupující vodními toky do zájmového území. Přehrada Pastviny jakožto nejvýznamnější stavba na ochranu před povodněmi v povodí D. Orlice zachytí povodňový přítok z hor, ovšem při vyčerpání retenční kapacity dochází k povodni i na dolním úseku toku. Pro Čestice je ohrožení Divokou Orlicí zásadní. Pevné jezy výše v povodí sice povodňovou vlnu mírně zploští, povodeň to však neodvrátí. Dochází k vybřežení, kdy jsou zaplaveny nemovitosti k bydlení - rodinné domy se zázemím, garáže, komunikace a veřejná prostranství. Povodňové průtoky z Bělé kapacitně pojme koryto D. Orlice. Tento stav je ovšem ojedinělý, povodně probíhají často v souběhu s povodní na Divoké Orlici. Opatření ochrany před povodněmi jsou prováděna podle vodních stavů Divoké Orlice, což bylo při povodních v minulosti ověřeno jako vyhovující.
Konfigurace krajiny a síť vodních toků na zájmovém území je důvodem, proč se srážková voda soustřeďuje v Olešnickém potoce, kterým postupuje do intravilánu Čestic a zaplavuje území. Při vyšším objemu srážek v povodí, jejichž následkem je zvýšení průtoků nad kapacitu Alby, dochází k vybřežení v obci a zaplavení nemovitostí. Tento stav je důsledkem tzv. lokálních přívalových srážek. Výrazně se rozsah záplavy zvyšuje zpětným vzdutím při souběhu povodně i na Divoké Orlici (DIREKTA GROUP s.r.o., 2014).
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Výrazné problémové místo tvoří most u č. p. 35 na náhonu Alba, který není kapacitní a při vydatném dešti by mohlo dojít k jeho ucpání. »
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Čestice bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry:
Místa omezující odtokové poměry na území obce Čestice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce bylo stanoveno jedno místo ohrožené přívalovou povodní. Jedná se o jižní část obce, kde při vytrvalých deštích může dojít ke vzdutí Divoké Orlice. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Čestice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Na území obce Čestice nebyly stanoveny žádné kritické body.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Čestice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Čestice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Čestice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Čestice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
- V severní části intravilánu je umístěn jez. Jez je vybudován na Olešnickém potoce a ovlivňuje množství vody na Olešnickém potoce a Albě. U jezu jsou umístěny dvě vodočetné latě - Olešnický potok a Alba, které mají informativní charakter. »
- Na území obce Čestice se nachází dvě menší vodní nádrže, které leží mimo záplavové území a nemají vliv na odtokové poměry. »
- Údolní nádrž Pastviny leží v Orlických horách na řece Divoké Orlici. Celé vodní dílo se skládá ze dvou částí – ú. n. Pastviny a vyrovnávací ú. n. Nekoř. Pod tělesem hráze Pastvin je vodní elektrárna II, nad ní pak elektrárna I. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Čestice
Protipovodňová opatření
V letech 2000 - 2002 byl vybudován val z makadamu, starých kusů betonu a štěrkopísku. Val chrání jižní část obce z východu - od místa toku Divoké Orlice. Jeho výška je cca 2 m a široký je 4 m. V celé jeho délce, cca 300 m, je sjízdný pro zemědělské stroje i osobní vozidla - povrch je tvořený drceným asfaltem. »
Dále zde proběhlo odbahnění malé vodní nádrže Hoděčín, oprava hráze a bezpečnostního přelivu.
Protipovodňová opatření na území obce Čestice