Charakteristika zájmového území
Obec Černá Voda leží ve Vidnavském výběžku několik kilometrů od státní hranice s Polskem. Administrativně se obec řadí do Olomouckého kraje, konkrétně do SO ORP Jeseník. K 1. 1. 2019 bylo v obci evidováno 547 obyvatel. Plocha katastrálního území obce činí 997,4 ha.
Co se týče využití území, více než jeho polovina je bez lesního pokryvu. Ten se nachází převážně v okrajových částech katastrálního území a jedná se o třetí (dubobukový) vegetační stupeň. Intravilán obce je obklopen loukami, pastvinami a poli.
V jihovýchodní části katastru se nachází přírodní památka Píšťala.
Využití pozemků v obci Černá Voda (dle ČSÚ k 1. 1. 2019)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 312 ha | 31,3 % |
Chmelnice | 0 ha | 0 % |
Vinice | 0 ha | 0 % |
Zahrady | 35 ha | 3,5 % |
Sady | 0,5 ha | 0,1 % |
Trvalé travní porosty | 168,7 ha | 16,9 % |
Lesní půda | 356,4 ha | 35,7 % |
Vodní plochy | 16,8 ha | 1,7 % |
Zastavěné plochy | 14 ha | 1,4 % |
Ostatní plochy | 94 ha | 9,4 % |
Celková výměra k.ú. | 997,4 ha | 100 % |
Obec Černá Voda leží ve střední nadmořské výšce 340 m n. m. Nejvyšší bod v území dosahuje výšky 475 m n. m. Intravilán je situován podél komunikace č. II/456 vedoucí z obce Žulová do obce Stará Červená Voda. Územím obce protékají vodní toky Černý potok, Mariánský potok, Plavný potok a jejich přítoky. Černý potok pak opouští katastrální území obce v nadmořské výšce cca 290 m n. m.
Území obce Černá Voda
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologicky patří zájmové území do provincie Česká vysočina a Krkonošsko-jesenické soustavy. Převážná většina území obce Černá Voda spadá do podsoustavy Krkonošsko-jesenické podhůří, celku Žulovská pahorkatina, podcelku Žulovská pahorkatina a okrsku Černovodská pahorkatina. Malá část na jihu katastrálního území je pak řazena k podsoustavě Jesenická oblast celku Rychlebské hory a podcelku Sokolský hřbet.
Žulovská pahorkatina byla ve středním pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem s teplou bází. Pro zdejší oblast je typický kupovitý povrch s nízkými exfoliačními klenbami (ruwary), který byl částečně změněn v oblíkovou krajinu. Nad plochý povrch se zde zvedají vysoké ostrovní hory (bornhardy).
V oblasti Černovodské pahorkatiny je typická přítomnost intrusivních hornin žulovského masivu, převážně granit a granodiorit. Jedná se o erozně denudační povrch ukloněné tektonické kry se zbytky holoroviny a s četnými ostrovními horami. Rovněž se zde vyskytují stopy glaciální modelace.
Z geologického hlediska se obec nachází na tzv. žulovském plutonu (žulovský granitový masiv). Tato oblast od sebe odděluje 2 základní geologické jednotky: západosudetskou či lužickou (Lugikum) a východosudetskou (Silezikum). Žulovský pluton je těleso o rozloze cca 150 km2 a zasahuje až na polské území. Je tvořen žulami a několika typy granitoidních hornin (granit, granodiorit, křemenný diorit apod.) a jeho plášť je tvořen sekvencí kontaktních nerostů a metamorfovaných hornin, amfibolitů, kvarcitů, erlánu a biotitových pararul.
Co se týče půd, vyskytují se zde oglejené kambizemě, kyselé kambizemě (převážně) a dystrické kambizemě. V katastrálním území obce se nenacházejí žádné svahové nestability.
Klimatické charakteristiky
Z hlediska Quittovy klimatické klasifikace (za období 1961 – 2000) spadá území obce do mírně teplé podoblasti MT7.
Charakteristika mírně teplé podoblasti MT7
Charakteristika | MT7 |
Počet letních dnů | 30 - 40 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 - 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 400 - 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 80 |
Počet zamračených dnů | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 |