Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Červené Poříčí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být tok Úhlava a jeho přítoky zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména ze severozápadního svahu a taktéž ze svahu jihovýchodního, v důsledku čehož v minulosti docházelo k zaplavení železniční trati. » Více viz kapitola Odtokové poměry.
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Červené Poříčí jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Při současném povodňovém managementu je vhodné pracovat se zkušeností s povodněmi, které obec postihly v minulosti. Obec Červené Poříčí byla povodněmi silně zasažena především v srpnu roku 2002 a také v roce 2013, kdy došlo pouze k zaplavení neobytných objektů.
Hladina řeky Úhlavy se v roce 2002 začala zvyšovat dne 12. srpna v důsledku vydatného lijáku pokračujícího již z předchozího dne. Odpoledne téhož dne již povodňová komise konstatovala vyhlášení stavu ohrožení, tedy III. SPA a informovala o této skutečnosti občany prostřednictvím rozhlasu. Touto dobou došlo k evakuaci prvních obyvatel z již částečně zatopených domů. Ve večerních hodinách se do obce dostavili členové Hasičského záchranného sboru a pokračovali v evakuaci obyvatel.
Evakuovaným byl poskytnut dočasný azyl v budově obecního úřadu.
Silný déšť pokračoval i v nočních hodinách a hladina řeky stále stoupala. Dle informací povodňového štábu okresního úřadu Klatovy vypouštěla přehrada Nýrsko nekontrolovaně 50 m3/s vody. Kolem 6. hodiny ranní konečně ustal déšť a ke kulminaci hladiny řeky došlo zhruba v 7 hodin. Od této doby začala hladina vody v řece klesat zhruba o 3 cm/hod.
Třetí povodňový den klesla hladina řeky v 7:00 o 87 cm. Po konečném opadnutí vody (v 9:00), bylo zjištěno poškození silnice mezi obcí Červené Poříčí a Třebýcinka. Kolem 14. Hodiny došlo k obnovení dodávek elektrické energie, která byla přerušena již první povodňový den. Firma VODOSPOL s. r. o. Klatovy se v podvečer postarala o opětovnou dodávku pitné vody.