Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Čenkov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v létě, kdy je častější výskyt silných bouřek s doprovodnými jevy.
Obec Čenkov má s povodněmi dlouholeté zkušenosti. V současné době obec nejvíce ohrožují vysoké vodní stavy řeky Litavky způsobené dlouhotrvajícími srážkami a také proudy vody přicházející z okolních brdských kopců. Záplavy v obci mohou být způsobeny výjimečně i v důsledku tání sněhu v Brdech. V nedávné historii byla obec Čenkov nejvýznamněji zasažena povodněmi v roce 2002, 2011 a 2014. Naposledy představovaly ohrožení pro obec bouřky s přívalovými dešti dne 25. 5. 2018, kdy byl v Čenkově vyhlášen III. SPA. Informace o této události přinesl například Příbramský deník. K povodňovým událostem z let 2002, 2011 a 2014 jsou přiloženy také fotografie - viz Fotodokumentace.
Mezi nejvíce ohrožené objekty, kde hrozí kromě zaplavení sklepa především zaplavení obytných prostor, jsou domy s č. p.: 14, 73, 119 a 169. Ohrožený je také domov seniorů. Zaplavení sklepů a zahrad hrozí kromě výše zmíněných domů i u domů s č. p.: 18, 21, 22, 42, 45, 61, 66, 81, 82, 83, 85. V minulosti došlo i k zaplavení hřiště tenisových kurtů a parkoviště. Databáze ohrožených objektů a další informace jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Při intenzivních lokálních srážkách může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách a také ke koncentraci spláví z lesů v korytech vodních toků, což může vést k ucpávání koryt a vybřežování vod. V obci Čenkov bývá při přívalových srážkách ohrožena oblast u železničního viaduktu a oblast na severu obce kolem č. p. 159. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Čenkov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodeň v roce 2002
Níže je uvedený přepis informací ze zápisu o povodni v obci Čenkov.
"Velká povodeň na Litavce
Velká voda na Litavce se v Čenkově objevila v návaznosti na celkové katastrofální záplavy v Čechách. Počátek srpna byl velmi deštivý. Přívalové deště zvedly hladiny řek. Již prvního srpna vydatně u nás zapršelo. Deštivé počasí pokračovalo také ve dnech 4. a 6. června 2002. Dne 7. srpna pršelo dokonce po celý den. Přívalové deště v bouřkách v noci na čtvrtek 8. srpna významně zasáhly velkou část našeho okresu. Bouřka s deštěm se přehnala i přes náš region. Litavka zvedla svou hladinu až 75 cm. V dalších dnech voda postupně opadávala, až poklesla na svou průměrnou výšku 25 cm.
Silné dešťové přeháňky se nad naším krajem přehnaly v neděli dne 11. srpna. Pršelo také v pondělí. Déšť nebral konce. A pršelo vydatně, pršelo ráno, pršelo celý den, pršelo i v noci na 13. srpna. Litavka začala zvedat svou hladinu. V pondělí ráno 12. srpna bylo naměřeno v naší měřicí stanicí Českého hydrometeorologického ústavu Praha 80 cm, v 18 hod. 185 cm a ve 22 hod. již 200 cm. Nejvyšší hladiny 220 cm dosáhla Litavka v noci z pondělka na úterý. I když u nás drobně pršelo ještě v úterý dopoledne 13. srpna, voda v Litavce začala opadávat. V 9 hodin dosahovala výška hladiny 170 cm, v 18 hod. již jen 105 cm. Ve středu 14. srpna se výška hladiny ustálila na 70 cm, v pátek 16. srpna nastal pokles na 40 cm a v dalších dnech postupně dosáhla normálu, t.j. kolem 25 centimetrů.
Přívalovými dešti zdivočelá Litavka se začala vylévat ze svých břehů. Podle plánu zahájila zdejší povodňová komise svou činnost v pondělí 12. srpna ve 13 hodin. Její předseda - starosta obce ing. Jan Hauptman - vyhlásil stav ohrožení. Do plné pohotovosti, která nastala kolem 16. hodiny, zapojili se nejen členové povodňové komise, členové hasičského dobrovolného sboru, ale i někteří občané. Tito bděli a pomáhali odstraňovat překážky neovladatelnému vodnímu živlu po celou noc a ještě i v následujícím dnu, kdy voda v Litavce začala již opadávat. Pohotovost byla ukončena v úterý 13. srpna v 16.00 hodin.
Je třeba vyzvednout nezištnou pomoc a obětavost těch občanů, kteří neváhali nasadit i svůj život při pomoci svým spoluobčanům a kteří svou prací pomáhali odstraňovat vše, co napáchala živelní pohroma. Byli to členové povodňové komise ing. Jan Hauptman, František Zedník, Pavel Rychtera a Pavel Malec, členové hasičského sboru Josef Roušal, Antonín Firýt, Jaromír Másler, Antonín Balej, Jiří Vůjtěch, Miloslav Pitelka, František Bílek, Alois Šmejkal, Pavel Šmejkal a Jiří Horký z Jinec a František Andrášek z Příbramě. Z řad občanů pomáhali Zdeněk Růžička, Jaroslav Lemberka, Pavel Vlach, Petr Kučera, Jaroslav Straka a dále Jiří Svoboda a Radek Dlouhý se svými traktory a dokonce přijel pomoci se svým traktorem Jaroslav Škrabal z Ohrazenice.
Co způsobila povodeň v naší obci? Již na počátku katastru z Bílé huti se voda z Litavky rozlila do šířky a zaplavila okolní louky, podemlela břehy, vyvrátila stromy a keře, které jí stály v cestě. V domě čp. 14 na kraji obce zatopila sklepy.
Přestože v loňském roce bylo vyčištěno koryto řeky od horního jezu až k mostu u Rafandy, voda se vylila z břehů a zatopila přilehlou louku a přitom stačila strhnout i betonovou lávku u Rafandy. U pošty zatopila místní komunikaci do výšky 25 cm. Dále pokračovala voda podemíláním břehů a ničením říční navigaci.
Velkou škodu způsobila povodeň pod prostředním jezem u bývalého mlýna, kde zanechala obrovské nánosy bahna a kamení, podemlela pravý břeh, odnesla mohutný kaštan a velké náletové keře vrb, zatopila sklepy u Čepeláků v čp. 119, strhla betonovou lávku pro pěší a rozlila se do šířky na pravý břeh. Nejvíce postiženi byli manželé Nohejlovi v čp. 73, kterým voda vnikla do domu a zatopila místnosti do výšky 100 cm.
Vodní živel obnažil levý mostní pilíř u dolního betonového mostu a pokračoval dál ve svém ničivém díle. Pod dolním jezem zůstaly viset stromy i s kořeny, které zatarasily koryto řeky a voda se opět rozlila do šířky. Než voda opustila náš katastr, stačila si ještě vymlít nové koryto Litavky.
Přibližná výše škody na obecním majetku byla odhadnuta na 600 tisíc korun. Avšak teprve po odstranění všech škod bude možno vyčíslit její skutečnou výši. Škody vzniklé na říční navigaci nelze odhadnout, neboť ta je majetkem Povodí Vltavy. Lze předpokládat, že náklady na opravy říčních navigací v katastru naší obce půjdou do milionů. S povděkem ale můžeme konstatovat, že čištění koryta Litavky bylo započato v našem katastru necelý týden po povodni. A tak se pomalu zacelují rány, které velká stoletá voda z Litavky napáchala.
Dalo se škodám alespoň trochu zabránit? Povodně jsou způsobeny zejména mimořádně vydatnými srážkami za zvláštních hydrometeorologických situací. Moudrým počínáním však lze snížit napáchané škody. Především jsou to nahromaděné hříchy přezíráním vodního hospodářství: znečištěná řečiště. Je třeba pravidelně čistit koryta řek od nánosu bahna, štěrku a kamení a odstraňovat dřeviny a různé zátarasy z řečiště vodních toků.
Co říci závěrem? Snad jen to, že v naší obci není pamětníka větší povodně, než byla tato letošní. K velké povodni došlo ve dnech 30. a 31. července 1897, kdy po dlouho trvajícím prudkém dešti ukázala Litavka svou moc a sílu. Kalná voda vystoupila z břehů po celém jejím povodí v našem katastru a v krátkém čase bylo údolí obce proměněno v jediné jezero, kdy voda místy dosahovala až po pás brodícím se záchranářům z řad dobrovolných hasičů.
Letošní povodeň můžeme patřičně označit jako stoletou vodu, která protékala řečištěm Litavky."
