Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Březina lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Historická zkušenost ukazuje, že je obec ohrožována jak povodněmi z déletrvajících regionálních srážek (riziko v tomto případě představuje zejména řeka Jizera), tak také povodněmi vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním období. Při intenzivních lokálních srážkách je zejména jižní a západní část obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích nad intravilánem. Zatopeny mohou být vrty a sklepy domů. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Březina, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V 60. letech 20. století způsobily povodně přívalové srážky, kdy se voda koncentrovala v jihozápadní části intravilánu v okolí hasičské nádrže. Následkem ucpání odtokové roury naplaveninami došlo k omezení odtoku vody z hasičské nádrže, díky čemuž byla následně zaplavena celá jižní část obce.
V nedávné historii byla obec Březina zasažena povodněmi nejvýznamněji v letech 2006 a 2013.
Jarní povodeň roku 2006 byla způsobena oteplením, které se projevilo táním sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami. Řeka Jizera zaplavila v obci místní komunikace, několika nemovitostí a ohrožení obyvatel na životech.
Povodně v červnu 2013 byly způsobeny několika vlnami silných přívalových srážek, které zasáhly zejména Čechy. Rozvodnil se velký počet vodních toků v povodí Labe s dobou opakování kulminačních povodňových vln v některých profilech až 100 let. Obec Březina byla postižena povodní z přívalových srážek, přičemž se vytvořily dvě povodňové vlny. První se vytvořila jihozápadně od intravilánu obce nedaleko letiště a postupovala po spádnici směrem k hasičské nádrži, kde způsobila značné škody na obecním i soukromém majetku. Druhá povodňová vlna se vytvořila v místech sběrného povodí kritického bodu (č. 10401792) a směřovala směrem do intravilánu obce. Obě povodňové vlny způsobily zatopení sklepů, zemědělských ploch, znehodnocení a zanesení studní, škody na zahradách a nahromadění erozního materiálu v intravilánu obce.
