Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Poslední povodně postihly obec Brusné v červnu roku 2011 (viz níže), kdy došlo k rychlému nárustu vodního stavu Rusavy, tak i Brusenky. Obec Brusné se nachází na středním toku Rusavy a horním toku Brusenky. Z hlediska povodňových rizik je obec nejvíce ohrožována přívalovou povodní způsobené přívalovými srážkami velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním období. Můžu dojít k vybřežení Rusavy, která může napáchat škody na periferiích intravilánu obce (především ve východní a jižní části) a Brusenky (v západní části obce). »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Brusné jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodeň v roce 1997
V důsledku extrémních srážek ve dnech 4. - 8. 7. 1997 na severovýchodní Moravě a Slezsku a částečně i ve východních Čechách a následně 17. 7. - 21. 7. 1997, došlo na mnoha vodních tocích k dosud největším povodním s dosažením nejvyšších kulminačních průtoků od konce 19. století. Dne 4. července, kdy se nad Rakouskem a Slovinskem začala prohlubovat tlaková níže, která 5. července začala postupovat k severovýchodu a v dalších dnech se udržovala nad jihovýchodním Polskem a později Ukrajinou. Po přechodu zvlněné studené fronty začaly silné deště s extrémní intenzitou i trváním. Denní úhrny dosahovaly až 234 mm (na Lysé Hoře). Pro vývoj odtokové situace první vlny povodní byl rozhodující pětidenní srážkový úhrn (od 4. července do 9. července). Za toto období spadlo 586 mm srážek na Lysé hoře, 513 mm na Revízu a 454 mm na Pradědu. V Krkonoších 235 mm v Peci pod Sněžkou a 260 mm na Labské boudě. Níže položené srážkoměrné stanice na Moravě rovněž detekovaly vysoký srážkový úhrn: Valašské Meziříčí 375 mm a Ostrava 253 mm. Těžce zasaženo a téměř plošně poškozeno bylo 13 okresů (škody přes 11 miliard Kč), větší škody lokálního charakteru byly v 10 okresech (škody téměř 3 miliardy Kč) a malé škody v 11 okresech (škody cca 600 milionů Kč). Povodní bylo postiženo 538 měst a obcí ve 34 okresech. Povodně vyhnaly z domovů okolo 80 000 lidí, zcela smetly 51 silničních a 15 železničních mostů, 946 km železničních tratí a 242 silničních mostů bylo vážně poškozeno a úplně zničeno bylo 12 km silnic. Škody byly odhadnuty celkově na 60 miliard Kč. Z toho na majetku státu byly odhadovány škody ve výši 13,5 miliard Kč., na majetku obcí 5,9 miliard Kč, na majetku občanů na 8,5 miliard Kč a u podnikatelských subjektů (včetně podniků Povodí) na 31,9 miliard Kč. Valící se voda způsobila smrt 50 lidem.
Povodeň v červnu 2011
30. 6. 2011 udeřila vlivem prudkých dešťů a bouřek povodeň v obci Brusné, voda v obci ucpala prostor pod mostem a hasiči museli vše co nejrychleji odčerpat, dále voda podemlela silnici mezi obcí Brusné a Rusavou a část obce byla zaplavena bahnem. Podle pamětníků během dvou hodin přiteklo více vody než při povodni v roce 1997. Raritou této povodně bylo to, že velká voda s sebou přinesla do obce raky.