Březno

Odtokové poměry

Vodní tok Ohře má na území obce Březno oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ ve dvou částech. První část záplavového území v úseku ř. km 98,830 - 103,440, byla vyhlášena Okresním úřadem Chomutov a nabývá platnosti od 7. 5. 2001 (č. j. RŽP-III-Pol/3418/01). Další část záplavového území včetně aktivní zóny ZÚ na vodním toku Ohře v ř. km 103,400 - 141,285, byla také vyhlášena Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 10. 11. 2009 (č. j. 162989-07/ZPZ/09/Ohře-2009/Ko). »

Vodní tok Hutná I má na území obce Březno oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku  ř. km 11,585 - 15,320, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 22. 10. 2007 (č. j. 125372-2005/ZPZ/Hutná/07/Ko). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jak z přívalových srážek, tak z rozlivu vodního toku Ohře a Hutná I a v případě vzniku zvláštní povodně na vodní nádrži Nechranice jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Intravilán obce Březno se rozkládá na horním toku vodního toku Hutná I. Koryto v intravilánu obce je dostatečně kapacitní až do Q₂₀. Od průtoku Q₁₀₀ dochází k velmi významným rozlivům a ohrožení nemovitostí cca od ř. km 15,000 - 15,530. Většina mostních konstrukcí je dostatečně kapacitní i na Q₁₀₀. Problémy mohou vytvářet málo kapacitní lávky pro pěší ve střední části intravilánu obce v ř. km 15,190 a 15,270, kdy může docházet k zachytávání spláví o nízko položenou mostovku. »
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Březno bylo identifikováno jedno kritické místo omezující odtokové poměry na vodním toku Hutná I:

• Železobetonová mostní konstrukce na vodním toku Hutná I v ř. km 13,88 (prefabrikovaný most se středním pilířem) »

Na území obce Březno se nachází vysoký počet svahových nestabilit, které mohou v případě intenzivních a vytrvalých dešťů ztížit průběh povodně nebo ohrozit obyvatele obce. Nejvýznamnější jsou svahové nestability na levém břehu vodního toku Ohře v části obce Stranná. Další svahové nestability se nachází na břehu vodní nádrže Nechranice pod Studničním vrchem a v části obce Holetice. V části obce Holetice se nachází dočasně uklidněná svahová nestabilita, která ohrožuje nemovitost s č. p. 28.
Obecně lze říci, že většina svahů v obci je porušena sesuvy. Nejvýraznější je historický katastrofální sesuv u části obce Stranná. K sesuvu došlo ve dnech 22. -. 23. 3. 1820, kdy byla zcela zničena škola, kostel a 12 stavení. 
Vznik sesuvů na svazích meandru vodního toku Ohře poblíž obce Stranná je podmíněn geologickým složením svahu. V horní části svahu vystupují štěrky a písky relativně dobře propustné pro vodu, v dolní části svahu převážně méně propustné jíly. Tato dvojná stavba svahu ovlivňuje jeho výslednou morfologii, kdy stabilnější horniny v horní části svahu chrání svah před jeho rychlejším zarovnáváním sesuvnými pohyby do stabilního sklonu. Tím je i v méně stabilních jílovitých horninách pod ochranou horní pevnější vrstvy utvářen svah ve vyšším sklonu, než by odpovídalo geomechanickým vlastnostem jílovitých hornin. K nestabilitě přispívají také hydrogeologické poměry, kdy podzemní voda akumulovaná v písčitých sedimentech v nadloží málo propustných jílovitých hornin v pramenní linii dotuje méně stabilní jílovité horniny.
Hlavním faktorem, který vyvolává nestabilitu v daných inženýrskogeologických poměrech, je srážková činnost. Ta se nepříznivě uplatňuje při zvodnění nestabilních zemin, vedoucím k nárůstu pozitivního pórového tlaku, tj. snížení efektivní smykové pevnosti zemin až následně dojde k porušení. Tento faktor může být podpořen i antropogenními vlivy (např. změny hydrogeologického režimu apod.).
V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce, zejména v okolí obytných budov a podél vodního toku Ohře. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách -http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce Březno. »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Březno

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Březno bylo stanoveno dvanáct míst, která jsou ohrožená přívalovou povodní: »

• 1) Východní část obce Březno. Ulice Zahradní.
• 2) Průmyslový areál Severočeské doly, a. s. v západní části území obce Březno.
• 3) Západní část obce Březno. Povodí bezejmenného vodního toku s IDVT 10221642.
• 4) Část obce Střezov. Jižní a východní část zastavěného území.
• 5) Severní část obce Březno. Ulice Partyzánská.
• 6) Část obce Vičice.
• 7) Východní část obce Březno. Ulice U Potoka.
• 8) Část obce Stranná.
• 9) Část obce Holetice. Jižní část.
• 10) Severní část obce Březno. Ulice Partyzánská a Husova.
• 11) Část obce Holetice. Severní část.
• 12) Část obce Střezov. Severovýchodní část zastavěného území.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Březno

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Březno metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Březno

Na území obce Březno bylo stanoveno pět kritických bodů:

• Kritický bod 11312791 (u břehu vodní nádrže Nechranice) - v případě silných přívalových dešťů nejsou ohroženy žádné nemovitosti, protože těleso železnice a silnice II/568 svede soustředěný povrchový odtok západním a jihozápadním směrem, kde bude docházet k akumulaci vod.
• Kritický bod 11320324 (u průmyslového areálu Severočeských dolů, a. s.) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k soustředěnému povrchovému odtoku z na západ lokalizovaných pozemků a následně může dojít k ohrožení průmyslového areálu.
• Kritický bod 11320317 (povodí bezejmenného vodního toku s IDVT 10221642) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k soustředěnému povrchovému toku z oblasti na sever od Březenského lesa. Následně dochází k toku údolnicí občasného vodního toku (bezejmenný vodní tok s IDVT 10221642). Ohroženy jsou nemovitosti s č. p. 369 a 235.
• Kritický bod 11320317 (část obce Střezov) - sběrné povodí tohoto kritického bodu se nadchází na sever od zastavěného území části obce Střezov. Soustředěný povrchový tok protéká Střezovskou roklí a ohrožuje nemovitosti s č. p. 12 a 13.
• Kritický bod 11311281 (část obce Vičice) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k soustředěnému povrchovému odtoku z na sever lokalizovaných pozemků a po tělese silnice III/22514 a následně může dojít k ohrožení nemovitostí s č. p. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 19.

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí 

Pro potřeby povodňového plánu obce Březno byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km², ale také menší než 10,0 km², a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je ≥ 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového odtoku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydanou Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. 
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simuluje přirozený povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Na území obce Březno bylo stanoveno celkem 16 kritických linií z toho 7 jich přímo ohrožuje nemovitosti na území obce (linie, které přímo neohrožují intravilán obce nejsou okomentovány a jsou znázorněny pouze ve 3D modelu uvedeném níže):
(1) Kritická linie v severozápadní části intravilánu obce Březno v povodí bezejmenného vodního toku s IDVT 10221642

• Průběh kritické linie: částečně koryto bezejmenného vodního toku s IDVT 10221645 a údolnice v Březenském lese.
• Sběrné povodí: horní část sběrného povodí má vějířovitý tvar, který následně přechází v protáhlý tvar. Vrchní část povodí je zorněna, směrem k intravilánu obce Březno je povodí zalesněno. Plocha sběrného povodí činí 0,49 km² s průměrným sklonem 6,12 %.
• Ohrožení: ohroženy jsou nemovitosti s č. p. 369 a 235. V minulosti došlo k jejich ohrožení při přívalové povodni.

(2) Kritická linie v části obce Střezov v severovýchodní části zastavěného území.

• Průběh kritické linie: Střezovská rokle, následně kritická linie ústí do vodního toku Hutná I v části obce Střezov.
• Sběrné povodí: má protáhlý tvar. Většina povodí je zorněna, proto je nutné dbát na osevní plán se zařazením protierozních plodin. Případně je vhodné využít různé protierozní agrotechnické postupy. Plocha sběrného povodí činí 2,31 km² s průměrným sklonem 6,43 %.
• Ohrožení: ohroženy jsou nemovitosti s č. p. 12, 13 a 14. V minulosti došlo k jejich ohrožení při přívalové povodni.

(3) Kritická linie v části obce Střezov v jižní a jihozápadní části zastavěného území.

• Průběh kritické linie: linie začíná v lokalitě Na březenském a dále pokračuje východním směrem přes areál firmy Severočeské doly a. s. podél železnice. Nedaleko části obce Střezov dochází ke změně směru na linie na severní a vede podél silnice III/22528 do zastavěného území části obce Střezov.
• Sběrné povodí: má protáhlý tvar a rozkládá se ve střední části území obce Březno pod Studničním vrchem a v lokalitě Na březenském. Většina povodí je zorněna, proto je nutné dbát na osevní plán se zařazením protierozních plodin. Případně je vhodné využít různé protierozní agrotechnické postupy. Plocha sběrného povodí činí 3,49 km² s průměrným sklonem 5,33 %.
• Ohrožení: ohroženy nemovitosti s č. p. 1, 31, 35, 47 a 48. V minulosti došlo k jejich ohrožení při přívalové povodni.

(4) Kritická linie v části obce Holetice, severní část.

• Průběh kritické linie: sběrné povodí je složeno z pěti kritických linií, k jejichž soutoku dochází v zalesněné údolnici nad části obce Holetice.
• Sběrné povodí: vějířovité. Tento tvar sběrného povodí je na přívalové srážky nejkritičtější, jelikož dochází k soutoku soustředěného povrchového odtoku v jednom místě a následně dochází k rychlému nárůstu povodňové vlny. Sběrné povodí se nachází na sever od části obce Holetice a celé povodí je zorněno až na část před soutokem s vodním tokem Hutná I, která je zalesněno a zatravněno. Většina povodí je zorněna, proto je nutné dbát na osevní plán se zařazením protierozních plodin. Případně je vhodné využít různé protierozní agrotechnické postupy. Plocha sběrného povodí činí 3,20 km² s průměrným sklonem 4,12 %.
• Ohrožení: ohroženy nemovitosti s č. p. 13 a 16.

(5) Kritická linie v části obce Holetice, jižní část.

• Průběh kritické linie: kritická linie se nachází u vodního toku Hutná I a probíhá paralelně s osou vodního toku. Tento stav je způsoben orbou podél vodního toku, kdy dochází k zahlubování okolního terénu.
• Sběrné povodí: protáhlé. Sběrné povodí je deformováno existencí tělesa železnice a silnice III/22528. Většina povodí je zorněna, proto je nutné dbát na osevní plán se zařazením protierozních plodin. Plocha sběrného povodí u zastavěného území části obce Holetice je zatravněno a zalesněno. Plocha sběrného povodí činí 0,66 km² s průměrným sklonem 6,51 %.
• Ohrožení: ohrožena nemovitost s č. p. 28. V minulosti došlo k ohrožení nemovitosti při přívalové povodni.

(6) Kritická linie v u průmyslového areálu Severočeských dolů a. s. v západní části obce Březno.

• Průběh kritické linie: kritická linie probíhá podél místní komunikace a v areálu Severočeských dolů a. s. dochází k soutoku dvou kritických linií.
• Sběrné povodí: protáhlé. Sběrné povodí se nachází v oblasti dotčené terénními úpravami, které změnily přirozenou morfologii terénu. Většina sběrného povodí se nachází v lokalitě Na březenském a cca 50 % povodí je zalesněno, zbylá plocha je buďto zorněna nebo náleží k nedalekému povrchovému lomu. Plocha sběrného povodí činí 1,28 km² s průměrným sklonem 5,79 %.
• Ohrožení: ohrožen je celý areál společnosti Severočeské doly a. s. (č. p. 156).

(7) Kritická linie v části obce Vičice.

• Průběh kritické linie: sběrné povodí se skládá ze dvou kritických linií, které se stékají na západ od zástavby v části obce Vičice.
• Sběrné povodí: protáhlé. Sběrné povodí se rozkládá na severozápad od části obce Vičice. Kritický se jeví přejezd přes železnici, kde dochází ke koncentraci a soutoku veškerého povrchového odtoku v této oblasti. Většina zájmového území je zorněna. V dolní části povodí, v lokalitě Za humny, je sběrné povodí využíváno jako ovocný sad. Plocha sběrného povodí činí 1,24 km² s průměrným sklonem 9,35 %.
• Ohrožení: ohroženy jsou nemovitosti s č. p. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 19. V minulosti došlo k ohrožení nemovitosti při přívalové povodni.

Kritická linie v severozápadní části intravilánu obce Březno v povodí bezejmenného vodního toku s IDVT 10221642 (1). Ohroženy nemovitosti s č. p. 235 a 369.

Kritická linie v části obce Střezov v severovýchodní části zastavěného území (2). Ohroženy nemovitosti s č. p. 12 a 13.

Kritická linie v části obce Střezov v jižní a jihozápadní části zastavěného území (3). Ohroženy nemovitosti s č. p. 1, 31, 35, 47 a 48.

Kritická linie v části obce Holetice, severní část (4). Ohroženy nemovitosti č. p. 13 a 16.

Kritická linie v části obce Holetice, jižní část (5). Ohrožena nemovitost s č. p. 28.

Kritická linie u průmyslového areálu Severočeských dolů a. s. v západní části obce Březno (6). Ohrožen celý průmyslový areál s č. p. 156.

Kritická linie v části obce Vičice (7). Ohroženy nemovitosti s č. p. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 19.

Pro reálné zobrazení soustředěných drah povrchového odtoku na území obce Březno byl vytvořen 3D model, ve kterém jsou znázorněny dráhy soustředěného povrchového odtoku s vyznačením kritických linií a jejich sběrného povodí. Dále jsou v 3D modelu znázorněny objekty, které mohou být ohroženy povrchovým tokem v případě přívalové povodně.

 

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Březno mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Březno

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Březno se nachází 4 vodní nádrže s vodní plochou > 0,1 ha. Významnou měrou může průběh povodně na území obce ovlivnit pouze vodní nádrž Nechranice v jižní a jihozápadní části obce. »

• Vodní nádrž Nechranice se nachází v jižní a jihozápadní části obce na vodním toku Ohře. Vlastníkem a provozovatelem je Povodí Ohře, státní podnik. Vliv vodního díla Nechranice na snížení povodňových průtoků je významný, vodní dílo sníží svým retenčním účinkem kulminační průtok 100leté povodňové vlny z hodnoty 753 m³/s na 462 m³/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 271,90 m n. m. Vodní dílo zajistí před překročením neškodného odtoku 200 m³/s, v závislosti na objemu povodňové vlny a na úrovni počáteční hladiny v nádrži, 5letou až 10letou ochranu území pod nádrží. V případě vzniku zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí pod hrází vodní nádrže v částech obce Nechranice, Vičice a Stranná. »

Seznam vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Březno

 Vodní nádrže