Odtokové poměry
Vodní tok Svratka má na území obce Borač oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 65,520 - 97,800, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 28. 11. 2005 (č. j. JMK 22636/2005 OŽP-Cr). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Svratky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Borač bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry - lávky, mosty, propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Borač
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Borač bylo stanoveno celkem 6 míst, která mohou být ohrožena přívalovou povodní. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Borač
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Borač metodou kritických bodů
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy z okolních poměrně prudkých svahů. Jde především o severozápadní část obce podél Boračského potoka, severní část obce mezi lesem a náhonem Svratky, místní části Vříšť a Podolí. Dále je při přívalové povodni zaplavována oblast Luhy, kde jsou v létě pořádány dětské tábory, a centrální část intravilánu obce. Dochází také ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Ohrožení přívalovou povodní v severní části obce
Ohrožení přívalovou povodní v jižní části obce
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Borač. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Borač
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Borač mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Borač
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Borač se nenachází žádná vodní nádrž, která by významně ovlivňovala odtokové poměry. Na toku nad obcí se nachází vodní nádrž Vír I (ř. km 114,9) a Vír II (ř. km 116,6), které slouží k regulaci povodňových průtoků, avšak v případě havárie mohou způsobit zvláštní povodeň. »
Aktuální stav hladiny na VD Vír I: http://www.pmo.cz/portal/nadrze/cz/index.htm
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Borač
Základní parametry VD Vír I
| Vír I | |
| Hlavní účely | zajištění MQ, vodárenský odběr, provozní odběr, výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana, nadlepšení průtoků pro závlahy pod Brnem |
| Průměrný roční průtok Qa (m3/s) | 3,540 |
| Q100 (m3/s) | 166,00 |
| Q355d (m3/s) | 0,641 |
| Minimální odtok (m3/s) | 0,530 |
| Stálé nadržení (mil. m3) | 3,800 |
| Zásobní objem (mil. m3) | 44,056 |
| Ochranný objem ovladatelný (mil. m3) | 5,286 |
| Ochranný objem neovladatelný (mil. m3) | 3,051 |
| Celkový objem (mil. m3) | 56,193 |
| Kóta dna údolí | 401,45 m n. m. |
| Kóta hladiny stálého nadržení | 421,45 m n. m. |
| Kóta max. hladiny zásobního prostoru | 464,45 m n. m. |
| Kóta max. hlad. ovladatelného retenčního prostoru | 467,05 m n. m. |
| Kóta max. hlad. neovladatelného retenčního prostoru | 468,45 m n. m. |
| Bezpečnost vodního díla | VD je zabezpečeno na průchod PVQ10000 = 390 m3/s |
Základní parametry hráze
| Hráz | |
| Typ hráze: | betonová gravitační |
| Kóta koruny hráze: | 470,45 m n. m. |
| Šířka koruny hráze: | 9,00 m |
| Délka hráze v koruně: | 390,00 m |
| Výška hráze nade dnem: | 66,20 m |
Základní parametry výpustných zařízení
| Výpustná zařízení |
|
| Spodní výpust - dvě ocelová potrubí DN 1800 mm, délka 57 m. Provozní uzávěry na obou potrubích DN 1400 mm určují průtočnost spodních výpustí. | |
| Kapacita výpustí: | |
| Při max. bezpečné hladině na kótě 468, 45 m n. m. | 2 x 40 m3/s |
| Při hladině na kótě přelivu 467,05 m n. m. | 2 x 38 m3/s |
| Při max. zásobní hladině 464,45 m n. m. | 2 x 37,4 m3/s |
| Při hladině stálého nadržení 421, 45 m n. m. | 2 x 20,2 m3/s |
Základní parametry bezpečnostního přelivu
| Bezpečnostní přeliv | |
| Pět polí šířky po 12,10 m, celková délka přelivu je 60,5 m. | |
| Typ - korunový, nehrazený | |
| Kóta přepadové hrany přelivu | 467,05 m n. m. |
| Kapacita přelivu při max. bezpečné hladině 468,45 m n.m | 180,5 m3/s |
| Kapacita přelivu při dosažení hladiny v úrovni mostovky nad přelivem (h = 2,4 m) 469,45 m n.m. | 898 m3/s |
Základní parametry vodní elektrárny na VD Vír I
| Vodní elektrárna | |
| Počet turbín, typ: | 2 × Francis |
| Výkon elektrárny: | 1 × 6,0; 1 × 1,15 MW |
| Hltnost: | 1 × 12,0; 1 × 2,1 m3/s |