Odtokové poměry

Vodní tok Brumovka má na území města stanovené záplavové území, včetně vymezení aktivní zóny. Bylo vyhlášeno v ř. km 0,000–17,827 (0,000–6,300 na území města) Krajským úřadem Zlínského kraje a nabylo účinnosti od 7. 7. 2008 (KUZL 20955/2008). »

Vodní tok Vlára má taktéž stanovené záplavové území, včetně vymezení aktivní zóny záplavového území, které bylo v ř. km 12,417–42,380 vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabylo účinnosti od 7. 7. 2008 (KUZL 22452/2008). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Odtokové poměry vodních toků jsou v zájmovém území ovlivněny stávajícími silničními mosty, lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod.  » 

Dle podkladů Zlínského kraje je pro některé úseky vodních toků v zájmovém území stanovena kapacita koryta viz následující tabulka.

Kapacita koryt v zájmovém území

Tok

Katastrální území

Říční km

Přibližná kapacita koryta

Vlára

Svatý Štěpán, Bylnice

12, 400 – 15,000

Q5

Vlára

Svatý Štěpán, Bylnice

15,000 – 19,200

Q2

Brumovka

Bylnice

0,000 – 0,900

Q100

Brumovka

Bylnice

0,900 – 1,470

Q50

Brumovka

Bylnice

1,470 – 2,200

Q10

Brumovka

Brumov

2,200 – 3,000

Q20

Brumovka

Brumov

3,000 – 3,833

Q10

Brumovka

Brumov

3,833 – 4,620

Q10

Brumovka

Brumov

4,620 – 5,200

Q20

Brumovka

Brumov+ Valašské Klobouky

5,200 – 6,300

Q5

Místa omezující odtokové poměry na území města Brumov-Bylnice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry 

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. 

Na území města zatím nebyla stanovena žádná místa s vyšší mírou ohrožení přívalovou povodní na základě předchozích zkušeností. Ohroženy však mohou být lokality stanovené metodou kritických bodů viz dále. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Brumov-Bylnice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Kritické body na území města Brumov-Bylnice

Na území města bylo stanoveno sedm kritických bodů, více viz následující tabulka.

Charakteristika kritických bodů na území města Brumov-Bylnice

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
42100408 6,263 % 96,093 % 30,65 ha
42100413 11,007 % 73,565 % 32,16 ha
42101425 8,997 % 81,068 % 113,77 ha
42101402 9,791 % 76,828 % 74,07 ha
42101012 17,019 % 32,666 % 150,86 ha
42100611 12,064 % 10,408 % 292,08 ha
42101222 27,147 % 57,552 % 66,91 ha

 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Brumov-Bylnice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Brumov-Bylnice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Brumov-Bylnice mezi kritické. Přesto se zde nachází jeden úsek, který může být z pohledu ledových jevů kritický, jedná se o 1,3 km dlouhý úsek na řece Vláře mezi ř. km 15,1 a 16,4. Dále je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Brumov-Bylnice

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na správním území města Brumov-Bylnice se nenachází  žádné významné vodní dílo, které by ohrožovalo město, pouze soustava menších vodních nádrží v soukromém vlastnictví. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Brumov-Bylnice

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Protipovodňová opatření

Na území města se nenacházejí žádná protipovodňová opatření. »
Protipovodňová opatření na území města Brumov-Bylnice

Studie ochrany před povodněmi Zlínského kraje se zabývá možnými protipovodňovými opatřeními pro zlepšení srážko-odtokových poměrů. Mezi Brumovem a Valašskými Klobouky protéká Brumovka souběžně se silnicí I/32 sevřeným zalesněným údolím a i když by zde byl vhodný profil pro realizaci suché nádrže, nutnost přeložky komunikace první třídy v délce cca 1 km by náklady na realizaci výrazně prodražila. 

V povodí Nedašovky je možné na jejich přítocích vytipovat několik profilů, které lze za určitých podmínek využít k výstavbě retenčních nádrží. Konfiguraci terénu však neumožňuje docílit vyššího a tedy i ekonomicky výhodného objemového ukazatele – poměru retenčního objemu nádrže k objemu tělesa předpokládané hráze. Retenční nádrž Nedašov navržená na Nedašovce na soutoku s bezejmenným přítokem nad Nedašovem je navržena v profilu, který je nejvhodnějším v dané lokalitě a přesto je objemový ukazatel pouze 3,4. Menší nádrže lze navrhnout na Hlubočském potoce, Hrušovce a například na Návojníku.

Kromě individuální ochrany úseků zástavby, kde dochází k rozlivům při zvýšených průtocích, je doporučeno omezit transport sedimentů výstavbou přehrážek v horních partiích přítoků Brumovky a Nedašovky, udržovat odpovídající průtočný profil koryt vodních toků a v rámci preventivních opatření předcházet zhoršení průtočných podmínek hromaděním spláví v mostních profilech.