Bošín

Odtokové poměry

Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů a Příloze Důležité kontakty. Mezi ohrožená místa patří především domy podél potoka v intravilánu obce. »

Odtokové poměry obecně ovlivňují zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod.

Od soutoku s Tichou Orlicí až po most na začátku zástavby v Bošíně je koryto upraveno v širokém lichoběžníkovém korytě navrženém na skoro 100 letou vodu. Na začátku intravilánu obce Bošín je na místní komunikaci betonový deskový most. Od mostu začíná úprava potoka přes celou zástavbu obce. Úprava koryta je navržena v oboustranných nábřežních zídkách a zpevnění dna buď kamennými, nebo betonovými prvky. Šířka koryta je 5,4 – 6,0 m, průměrná hloubka je 1,70 m. V místě křížení potoka se silnicí Borohrádek – Choceň je další železobetonový most. Objekty obou mostů jsou největším potenciálním nebezpečím pro vznik povodně. Jejich nosné konstrukce zasahují do průtočného profilu potoka, zmenšují průtočný profil a je zde nebezpečí zachycení větších plovoucích splavenin – kmenů, pařezů a vzniku bariéry, která je příčinou vzniku povodňového stavu. Příčinou povodní v obce Bošín by mohla být také povodňová vlna vzniklá poruchou nebo havárií vodních nádrží ležících výše na toku.

Příčné objekty na toku Skořenického potoka na území obce Bošín »

Místa omezující odtokové poměry na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 
 Místa omezující odtokové poměry

Ohrožujícími objekty v záplavovém území mohou být větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další.

Odtokové poměry výrazně ovlivňují také výjimečné situace na toku, např. ledové jevy.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, nepatří toky na území obce mezi místa s častým výskytem ledových jevů. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích.

Výrazným činitelem, ovlivňujícím odtokové poměry jsou vodní díla na tocích.

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže
• ochranné (retenční) nádrže
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací)
• rybochovné nádrže
• víceúčelové nádrže

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem
• dosažení bezprostředního spádu
• zmírnění průtočné rychlosti
• zvýšení hladiny podzemní vody

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.