Odtokové poměry
Vodní tok Babačka nemá na území obce Bory oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny.
Do katastrálního území obce záplavové území vodního toku Oslava, oficiálně stanovené včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 17.435 - 96.381, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabývá platnosti od 16. 12. 2015 (č. j. KUJI 79061/2015). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Babačky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Povodňové průtoky vznikající prudkým táním sněhové pokrývky se mohou vyskytnout ve vazbě na meteorologickou situaci od prosince do dubna. Charakteristické jsou spíše slunovratní povodně. Dalším specifickým jevem jsou povodně z přívalových dešťů, kdy ve velmi krátké době dochází k výraznému zvýšení průtoku vody v tocích.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Bory
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Lokality ohrožené přívalovou povodní
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Bory
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Bory mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Bory
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Bory se nachází v severozápadní části rybniční soustava. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí podél vodního toku Babačka. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován.. V intravilánu obce pak najdeme malý okrasný Obecní rybníček »
Z hlediska odtokových poměrů je pro území obce Bory klíčová soustava rybníků, nacházejících se výše na toku Babačka. Tato soustava začíná přibližně kilometr od pramene toku a jedná se zpravidla o průtočné rybníky. Prvním a zároveň největším je Velký sklenský rybník zaujímající plochu 23 ha. Dalšími vodními díly na toku jsou Lesní rybník, Klimšův rybník, Silnice a rybník Babák. Posledním významným vodním dílem na toku Babačka je Těšíkův rybník.
Další vodní nádrže se nacházejí i na přítocích Babačky. Celkově je voda nad intravilánem obce zadržována ve 25 vodních nádržích o rozměrech od 0,3 ha do 23 ha.
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Bory
Protipovodňová opatření »
Na území obce Bory byl v posledních letech z důvodu ochrany před přívalovou povodní vybudován suchý poldr. Nádrž se nachází na bezejmenném toku (IDVT 10203339) v lokalitě "Ve Žlebech". Podstata tohoto protipovodňového opatření spočívá v transformaci přívalové povodňové vlny v suchém poldru, snížením hladiny stálého vzdutí v rybníku Horník o 0,40 m a rekonstruováním rybníčku s cílem zvýšení kapacity původního průtoku z Q1 na průtok Q10. Přítok 1,31 m3.s-1 bude vlivem suchého poldru transformován na 0,40 m3.s-1 a to včetně přítoku 0,21 m3.s-1 do dolní nádrže z pročištěných příkopů kolem komunikací.
Poldr je tvořen kašnovým bezpečnostním přelivem délky 15 m, disponuje retenční kapacitou 5665 m3, maximální zatopenou plocha nádrže 6222 m2 a max. délkou vzdutí 154 m.
Protipovodňová opatření na území obce Bory