Odtokové poměry
Vodní toky Bílý potok, Bulovský potok, Arnoltický potok, Kočičí potok ani Červená voda nemají na katastrálním území obce Bulovka stanovena záplavová území. »
Riziko představují přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny vodních toků Bílý potok, Bulovský potok, Arnoltický potok, Kočičí potok i Červená voda. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Bulovka bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - mosty, propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Bulovka
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Bulovka
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Bulovka metodou kritických bodů
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Bulovka. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Bulovka - sever
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Bulovka - jih
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Bulovka mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Bulovka
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Bulovka se nachází několik menších vodních nádrží. Ve většině případů leží na horních tocích méně vodnatých toků. Jejich význam pro odtokové poměry je proto nevýznamný a seznam je spíše informativní. V Dolní Oldřiši je to rybník na horním toku Červené vody. U severních hranic katastru se nachází kaskáda tří rybníku na levostranném přítoku Kočičího potoka. V zastavěné části Bulovky najdeme rybník Na výsluní, v Arnolticích poté rybník Hliňák u průmyslového areálu č.p.18. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Bulovka
Protipovodňová opatření
V roce 2015 bylo na území obce Bulovka navrhnuto několik protipovodňových opatření, zejména ve formě retenčních nádrží či zkapacitnění toků na nejproblematičtějších úsecích. Protipovodňová opatření byla zpracována v podkladové analýze pro podporu z operačního fondu životního prostředí, kde žadatelem byl mikroregion Frýdlantsko. »
Protipovodňová opatření na území obce Bulovka
Navrhovaná protipovodňová opatření na území katastru Bulovka
Na Bulovském potoce byly navrhnuty suché nádrže (označení č. 5, 6), jejíchž účelem je snížení povodňové vlny a ochrany zastavěného území v obci. Dle předběžných stanovených parametrů v rámci analýzy protipovodňových opatření by došlo ke snížení povodňových průtoků při Q20 z 12,6 m3/s na 1,9 m3/s a při Q100 z 23.3m3/s na 2.6m3/s. Vliv poldru je nejvýznamnější pro horní úsek toku pod navrhovaným profilem poldru. Opatření č. 119 představuje zkapacitnění Bulovského potoka v obci na průtok Q20. Ideový návrh zachycení vody v ploše povodí nad zastavěným územím obce, případně zajištění bezpečného převádění mezi zástavbou (č. 120). Další retenční nádrž je navrhnuta na levostranném přítoku Bulovského potoka (č. 7).
Navrhovaná protipovodňová opatření na území katastru Arnoltice
Největší navrhovaný poldr se nachází v Arnolticích (č. 8). Dle předběžného návrhu parametrů a modelových hydrotechnických výpočtů dokáže snížit průtoky na Bulovském potoce v profilu pod soutokem s Arnoltickým potokem při Q20 z 23,7 m3/s na 12,5 m3/s a při Q100 z 43,8 m3/s na 21,2 m3/s. Dojde tedy ke snížení úrovně povodňových průtoků při Q20 na stávající průtok Q5 a při Q100 přibližně na stávající úroveň povodně Q20. Retence je navrhnuta i na Bílém potoce (č. 4). V intravilánu je navrhnuto zkapacitnění toku (č. 118), a zachycení přívalových srážek (č. 121).