Charakteristika zájmového území
Obec Bílý Potok leží ve východní části Frýdlantského výběžku v Libereckém okrese a stejnojmenném kraji přibližně 4 km od hranic s Polskem. Je typickou horskou vesnicí, která leží na území CHKO Jizerské hory v SO ORP Frýdlant, od kterého je vzdálená cca 12 km. K 1. 1. 2019 bylo v obci evidováno 682 obyvatel. Velikost k. ú. obce činí 1820,6 ha.
Katastrální území obce Bílý Potok
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká Vysočina, soustavy Krkonošsko-jesenické a podsoustavy Krkonošské. Velká část území spadá do celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Smědavská hornatina. Obec Bílý Potok však již řadíme do celku Frýdlantská pahorkatina.
Pro reliéf jsou charakteristické horské hřbety Jizerských hor, které lemují zájmové území ze severní a jižní strany. Obec Bílý Potok se nachází v nivě vodního toku Smědá, jejíž zaříznuté údolí je dalším charakteristickým rysem zdejšího reliéfu. Vyjma Smědé se na jeho podobě podílí i údolí Hájeného či Černého potoku. Nejvyšším bodem území je Klínový vrch (972 m n. m.) nacházející se v jeho severovýchodní části, naopak nejníže položeným je místo, kde zájmové území opouští vodní tok Smědá na severozápadě (400 m n. m.).
Díky návětrnosti Jizerských hor je oblast velmi bohatá na srážky (cca 800 - 1 700 mm/rok) a hustě protkána vodními toky různých řádů. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Nejvýznamnějším vodním tokem je Smědá odvodňující severní část pohoří a ústící do Lužické Nisy (významný přítok Odry, která ústí do Baltského moře), ta odvádí vodu ze západní a jihozápadní části Jizerských hor.
Struktura půdního fondu
Téměř celé území je tvořené středně zrnitými výrazně porfyrickými biotitickými granity lugické oblasti. Ostrůvkovitě, především v nejvyšších polohách lze dále narazit na organické sedimenty (rašeliny) a v okolí vodních toků na fluviální sedimenty (hlíny, jíly, písky a štěky), popř. sedimenty výplavových kuželů. Ojediněle lze narazit i na svahové kamenité až blokové sedimenty, na které jsou vázány občasné svahové pochody. Půdní pokryv tvoří především kyselé kambizemě a rezivé půdy s podzoly doplněné rašeliništními půdami.
Využití pozemků v obci Bílý Potok (dle ČSÚ k 1. 1. 2019)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 5,9 ha | 0,3 % |
Chmelnice | 0,0 ha | 0,0 % |
Vinice | 0,0 ha | 0,0 % |
Zahrady | 34,0 ha | 1,9 % |
Sady | 0,0 ha | 0,0 % |
Trvalé travní porosty | 195,1 ha | 10,7 % |
Lesní půda | 1510,0 ha | 82,9 % |
Vodní plochy | 17,8 ha | 1,0 % |
Zastavěné plochy | 11,0 ha | 0,6 % |
Ostatní plochy | 46,8 ha | 2,6 % |
Celková výměra k. ú. | 1820,6 ha | 100,0 % |
Klimatické charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do mírně teplé (MT7) a mírně chladných (CH6, CH7) podoblastí.
Charakteristika podoblastí MT7, CH6 a CH7
Charakteristika | MT7 | CH6 | CH7 |
Počet letních dnů | 30 - 40 | 10 - 30 | 10 - 30 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 120 - 140 | 120 - 140 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 60 - 70 | 50 - 60 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -4 - (-5) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 14 - 15 | 15 - 16 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 2 - 4 | 4 - 6 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 8 | 5 - 6 | 6 - 7 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 - 120 | 140 - 160 | 120 - 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 400 - 450 | 600 - 700 | 500 - 600 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 400 - 500 | 350 - 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 80 | 120 - 140 | 100 - 120 |
Počet zamračených dnů | 120 - 150 | 150 - 160 | 150 - 160 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |