Odtokové poměry

Řeka Svitava na území městské části Brno - Černovice má vymezeno záplavové území, které bylo stanoveno KÚ Jihomoravského kraje v lednu 2004 v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 64,313. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20 a Q100. V roce 2010 pak bylo nově stanoveno záplavové území v úseku 0,000-14,734 ř. km včetně aktivní zóny. » Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městské části Brno - Černovice se nenachází rizikové území pro vznik přívalových povodní.

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Svitavy mezi kritické. Je nezbytně nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městké části Brno - Černovice se nenachází žádné významné vodní dílo, jehož havárie by způsobila povodňovou událost. Na území města Brna je na toku Svitavy postaveno několik jezů, přičemž manipulace na těchto jezech může ovlivnit velikost průtoků v dotčeném zájmovém území. Jedná se zejména o jezy: Radlas, Husovice, Maloměřice, Cacovice a Obřany.

říční km 6,466 - jez Radlas

Jedná se o pevný betonový jez, postavený v roce 1880 a opravený v roce 1951, s délkou přepadové hrany 28,5 m. Z jezu odbočuje Svitavský náhon (Zábrdovice – Trnitá), opatřený stavidlem u vtoku. Při Mlýnské ul. navazuje na koryto Ponávky ústící v Komárově do Svratky.

říční km 7,840 - jez Husovice.

Jez byl postaven v roce 1922 a rekonstruován v roce 1951. Jde o pevný betonový jez obložený kamenem. Levobřežní náhon byl zrušen (Svitavská strouha),

říční km 8,870 - jez Maloměřice.

Jez byl postaven v roce 1861, jde o pevný jez s kovovými klapkami o hloubce h = 0,5 m. Nevyhrazení kovových klapek při vyšších průtocích způsobuje záplavy okolních pozemků     v nadjezí,

říční km 9,620 - jez Maloměřice II

Jez postaven v roce 1983 jako prefabrikovaný železobetonový pevný jez, převýšení přepadové hrany nad dnem je 1 m, šířka b = 18 m,

říční km 10,177 - jez Cacovice.

Jez postaven v r. 1910 jako pevný betonový jez. Přepadová hrana má šířku b = 42,8 m, hloubka jezu h = 3,2 m. Nad jezem odbočuje Cacovický náhon, za vtokem opatřený stavidlem,

říční km 10,962- jez Obřany.

Jez byl postaven v roce 1914, jedná se o pevný betonový jez s dřevěnými nástavky o hloubce h = 1,0 m. Nevyhrazení nástavků při vyšších průtocích způsobuje záplavy okolních pozemků   v nadjezí.

 

Historické povodně

Povodně se na řece Svitavě vyskytují poměrně často. Z relativně nedávné doby můžeme zmínit například povodně v letech 1997, 2006 či 2010. Povodně v červenci 1997 byly způsobeny dlouhodobými srážkami v celém povodí. Svitava tehdy kulminovala při průtoku zhruba 125 m3/s, což odpovídá přibližně dvacetileté vodě.  Vůbec největší zaznamenané průtoky byly při povodni v roce 1938, kdy Svitava kulminovala při 172 m3/s (stanice Bílovice nad Svitavou).

 

Průběh toku

úsek km 0,00-6,466 (po jez Radlas)

Úprava prochází z roku 1853. Koryto je lichoběžníkového tvaru o šířce dna b = 10 - 12 m, sklon svahů průměrně 1:1,5, sklon nivelety cca 1,5 %, hloubka h = 4,8 - 6,0 m, patu travou osetých svahů koryta zpevňuje kamenný zához, postupně jsou prováděny místní opravy,

úsek km 6,466-7,840 - koryto bylo upraveno v roce 1923

Koryto je lichoběžníkové, široké ve dně b = 23 - 25 m, sklony svahů 1:1,5 jsou opevněné dlažbou opřenou o kamennou patku. V nadjezí odbočuje Svitavský náhon (Zábrdovice – Trnitá), který je zaústěn do starého koryta Ponávky. Náhon je v celé délce ve špatném stavu,

úsek km 7,840-8,870 (jez v Maloměřicích)

Úprava koryta je z roku 1923. Koryto má tvar jednoduchého lichoběžníku o šířce ve dně b = 23-25 m, sklony 1 : 1,5, svahy jsou opevněny dlažbou opřenou o kamennou patku. Kapacita koryta řeky je 110 m3/s - Q100,

úsek km 8,870-9,283 (Cacovice)

Koryto nad Maloměřickým jezem je neupravené, jezová zdrž zanesená, kapacita koryta je 110 m3/s - Q 100,

úsek km 9,283-9,874

V roce 1983 bylo v tomto úseku provedeno nové koryto, šířky ve dně b = 15 m, jednoduchý lichoběžník sklony svahů 1:1,5 jsou osety travou, paty svahů jsou opevněny kamennou záhozovou patkou, ohrázování (hlavně PB) má šířku hrází v koruně 3 m. Součástí této úpravy byla také výstavba nového pevného prefabrikovaného železobetonového jezu v km 9,620. Kapacita koryta je 160 m3/s,

úsek km 9,874-10,170 (Cacovický jez)

Úprava byla provedena v roce 1971, koryto má tvar jednoduchého lichoběžníku, sklony svahu 1:1,5 o šířce dna b = 12 m a hloubce koryta h = 4,1 m. Opevnění je částečně kamenným pohozem, dále jsou svahy ohumusovány a osety. Kapacita koryta je 80 - 100 m3/s. Z nadjezí odbočuje Cacovický náhon, který vytváří Cacovický ostrov. V dolní části jsou do něj štolou (o délce cca 2,8 km) přivedeny z Myslínovy ulice vody Ponávky,

úsek km 10,170-10,962

V tomto úseku má řeka Svitava přírodní charakter a kapacita koryta je až po zaústění Obřanského náhonu 80 - 100 m3/s,

úsek km 10,962-11,839 (jez Obřany - kamenný most ČD)

Břehy zdrže Obřanského jezu jsou stabilizovány vzrostlými porosty, jezová zdrž je zanesena. Kapacita koryta je 110 - 150 m3/s,

úsek km 11,839-14,300

Přírodní koryto v sevřeném úzkém údolí je zpevněno keřovými a stromovými porosty, kapacita koryta je 110 - 150 m3/s.