Odtokové poměry
Na vodním toku Rtyňka bylo vymezeno záplavové území, které bylo stanoveno KÚ Královéhradeckého kraje 22. října 2014 v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 7,620 (na území obcí Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice a Úpice). Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20 a Q100 a aktivní zónu (č. j. 5748/ZP/2014-5). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Rtyňky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Mezi ohrožená místa patří především intravilán obce, který je ohrožován povodněmi z vodního toku Rtyňka. Mezi místa omezující odtokové poměry náleží především mostky v obci, které jsou nekapacitní a při intenzivnějších dešťových úhrnech může dojít k ucpání naplaveninami. »
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Batňovice bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, a to například:
Místa omezující odtokové poměry na území obce Batňovice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Batňovice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (větší nebo rovno 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší nebo rovno 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (větší nebo rovno 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Batňovice metodou kritických bodů
Charakteristika kritických bodů na území obce Batňovice
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 10100899 | 15,84 % | 47,37 % | 59,49 ha |
| 10100896 | 16,80 % | 21,02 % | 332,91 ha |
| 10100987 | 11,41 % | 54,67 % | 96,71 ha |
| 10100903 | 18,73 % | 14,12 % | 538,80 ha |
| 10100920 | 14,98 % | 44,20 % | 58,61 ha |
Na území obce Batňovice bylo stanoveno celkem pět kritických bodů. Jeden se nachází v západní části obce (10100899) další tři se nachází ve východní části území obce (10100896, 10100987, 10100903) a poslední leží v jižní části území obce Batňovice (10100920). Při přívalových srážkách zde dochází ke splavení vody z polí a luk.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Batňovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie na území obce Batňovice
Ledové jevy
Odtokové poměry výrazně ovlivňují také výjimečné situace na toku, např. ledové jevy.
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, nepatří vodní tok Rtyňka mezi místa s častým výskytem ledových jevů. I přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Batňovice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Mimo území obce Batňovice se na Markoušovickém potoce nacházejí dvě menší vodní nádrže, které by mohly ovlivnit povodňovou situaci. Jedná se o vodní nádrže v katastrálním území obce Velké Svatoňovice - a to Batňovický rybník (Podháj) a Aman. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Batňovice